Strouhou dešťové kanalizace fekálie tečou do čehosi jako rybníček, pak rourou a za domy po povrchu do Hořanského potoka. „Jsou to prostě lidské výkaly, jde nám to kolem domu,“ vypráví například Kamila Hejmová. Tu by možná místní mohli označit jako lufťáka, ale do malebné vesničky, jak říká, jezdí na chalupu už 35 let, vychovala tam i vnoučata.

„Jak se to v tomto století vůbec může dít? Já si platím vyvážení žumpy. Bojíme se, nevíme, co dýcháme. Může v tom být milion bacilů včetně koronaviru,“ dodává Kamila Hejmová s tím, že v zápachu musí nezřídka celou noc spát, vyvětrat ho samozřejmě nejde, když za okny je to ještě horší.

Své o proudění fekálií v dešťové kanalizaci vědí i dělníci, kteří aktuálně pracují na opravě libenického mostu. „Nejhorší je to večer, když lidi pustí čerpadla. Pouští to do struhy a vytéká to tady,“ ukazuje jeden z pracovníků. Těm nezbylo, než si místo, kde zrovna kopou, přehradit, aby jim splašky netekly přímo pod lopaty. Dali si tam i igelity, aby jim fekálie nehrkly na záda.

Zoufalí jsou i někteří starousedlíci, například manželé Krčíkovi. „Mysleli jsme, že nás tu bude hodně, a nakonec jsme tu zůstali jen sami dva,“ předesílají. Společně s dospělými dětmi pořídili za 80 tisíc domovní čističku. Počítali ji pro dva rodinné domy, kapacitu by zvládla i tři.  Nový dům ale v sousedství domu Krčíkových dodnes stojí téměř dokončený, leč prázdný.

„Měla tam bydlet dcera s rodinou. Ale utekla odtud, protože je tu nesnesitelný smrad,“ povzdechl si Antonín Krčík. „Připadám si jak v roce 1900. Přece není myslitelné, aby nám tu dělali takovéhle čuňárny. Nedělá to samozřejmě jeden člověk. Ve vsi je jen pár domků, kde mají čističku,“ řekl.

„Jinak by tu bylo tak krásně. Ale na pozemek se kolikrát nedá jít, aby se člověk neutopil ve výkalech,“ uvedl. „Onehdy jsme pracovali na zahradě, přes kterou jde strouha. Tou tečou splašky. Lidi jsou opravdu prasata. Spláchnou záchod a všechno teče k nám. Řešíme to už dva roky. Jsme prostě dobytek a máme držet pusu. Zápasíme tady s větrnými mlýny,“ dodal.

Je jasné, že takovéto problémy se těžce podepisují na sousedských vztazích. Vzduchem kromě zápachu létají nadávky, ošklivé urážky i prý výhrůžky.

Jak uvedl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Kolín Radek Smutný, vodoprávní úřad nevede s nikým z obce Libenice správní řízení ohledně nezákonné likvidace odpadních vod. „V této věci se zde informoval místostarosta obce Pavel Nohýnek, jak provést osvětu týkající se odpadních vod,“ sdělil Radek Smutný.

Ze strany úřadu mu bylo doporučeno informovat a poučit občany, jakým způsobem se likvidují odpadní vody tak, aby nedocházelo k nezákonnému vypouštění odpadních vod například do dešťové kanalizace, jaké jsou povinnosti při likvidaci odpadních vod z žump, povinnost uchovávat doklady o odvozu odpadních vod, jaké jsou sankce při zjištění protiprávního jednání vlastníka žumpy. To se také objevilo na webových stránkách Libenic včetně upozornění, že pokuty mohou dosáhnout výše až několika desítek tisíc.

Libenice nejsou v regionu samy, kde se podobné problémy objevují. Vypouštění odpadních vod do dešťové kanalizace se logicky týká zejména těch obcí, kde chybí splašková kanalizace. Takových je na Kolínsku ještě přes třicet.