„Děti tu máme čtyřiadvacet hodin denně. Je problém se s nimi učit a věnovat se jim. Je pro nás těžké obsadit směny. Je nás na to málo, protože tu máme i několik nemocných,“ řekl Pavel Matoušek s tím, že světlo na konci tunelu zatím nevidí.

Dobrovolníci se teď do humpoleckého domova podle jeho slov rozhodně nehrnou. „Za normálních okolností se nám hlásí spoustu dětí, které potřebují praxi. Některé jsme museli i odmítat, ale teď tu nemáme vůbec nikoho,“ dodal Matoušek.

Od rána do večera v těchto dnech pracují i vychovatelé v Dětském domově Nová Ves u Chotěboře. „Pereme se s tím, je to náročné hlavně pro vychovatele, kteří teď slouží dvanáctky. Za normálních okolností si vychovatelé dělají dopoledne svou práci a odpoledne se věnují dětem. Teď jsou s dětmi pořád, takže musí zvládnout jak přípravu na vyučování a rekreační činnost, tak k tomu musí stihnout i povinnou dokumentaci,“ popsala ředitelka Dětského domova Nová Ves u Chotěboře Etela Coufalová.

Provoz domova nezastaví ani odchod některého z pracovníků do povinné karantény. „Zajišťujeme kompletní provoz, takže, když vypadne kuchařka nebo uklízečka, tak jí zastoupí třeba sociální pracovnice nebo někdo z ekonomického úseku. Chod domova musíme zajistit, takže kdo má ruce, tak dělá. V tom jsme dobrý tým,“ pochvalovala si Coufalová.

I ředitelka Dětského domova v Senožatech Martina Buchalová hledá nejrůznější řešení, jak dětem zajistit dozor v době, kdy za normálních okolností bývají ve škole. „Musíme to nějak vymyslet. Teď, když už tu nemáme dobrovolníky, zřejmě budou hlídat děti ty, co mají na starost administrativu,“ přemítala Buchalová.