Pyramidy drcených cihel a suti se tyčí nad vinařským městečkem. Budovy v areálu bývalého zemědělského družstva šly k zemi. Na jejich místě vyroste zcela nová čtvrť pro zhruba pět set obyvatel. Za výstavbou v třítisícových Velkých Pavlovicích na Břeclavsku stojí miliardář Lubomír Stoklásek.

Součástí projektu je stovka nových rodinných domů. Nedávno získal kladné stanovisko vlivu na životní prostředí, přiblížil se tak realitě. Vedení města změnu využití území posvětilo. „Areál dlouho postupně chátral. Město je na větší nárůst obyvatel připravené,“ uvedl tamní starosta Jiří Otřel.
Developerem je blanenská společnost S.M.K. Patří do impéria Stokláska, jenž loni skončil v žebříčku nejbohatších Čechů magazínu Forbes na 53. místě. Patří mu i pelhřimovský Agrostroj, který vyrábí zemědělské stroje.

Gigant získal Oskara

Dvůr Gigant v Záluží nedaleko Plzně má pohnutou historii. Ve středověku patřil k chotěšovskému klášteru, už v barokní podobě jej získali předkové Ivana Korece. V tamních staveních hospodařili za první republiky, než je vyhnali Němci. Za socialismu převzal dvůr podnik Československé státní lesy a statky. Na rozdíl od družstevního principu spadal přímo pod stát, který takto znárodňoval velké usedlosti.

V roce 1989 dvůr vypadal na zbourání. Po restituci ale Korec z polorozpadlého hospodářství vytvořil unikátní památku. „Když jsme tam s rodinou poprvé přijeli z Vysočiny, viděli jsme zkázu a zříceninu. Pro mě to ale byla výzva. Dvůr dáváme dohromady osmadvacet let a dál do něj investujeme,“ řekl majitel. Loni dosáhli na památkářského Oskara – ocenění Patria Nostra pro venkovské stavby.

Nyní slouží znovu k zemědělství, ale i pro turisty. Návštěvníci tam míří za kulturními akcemi či výstavami. Je jednou ze zastávek západočeského Letního barokního festivalu. „Loni byly akce kvůli situaci kolem pandemie postupně rušeny, ale zvládli jsme hostit alespoň kulturní léto,“ dodal Korec. Novou atrakcí bude právě rekonstruovaný špejchar, tedy sýpka.

Muzeum v přírodě

Bývalé JZD se aktuálně mění na unikátní Muzeum v přírodě v Rymicích na Kroměřížsku. První turisté se tam dostanou příští rok. „Ještě úplně nevymizel pocit zmaru nad kulturní památkou v zchátralém stavu, který nás po léta tížil. Ale radost začíná převládat,“ komentovali nynější obnovu zástupci muzea.

Nákladná rekonstrukce vyjde bezmála na 130 milionů korun. Areál památek lidového stavitelství východní Hané představuje památkově chráněné stavby ve správě Muzea Kroměřížska. Obnovou podlouhlých budov hospodářského dvora vznikne pozoruhodný ucelený architektonický komplex s depozitáři a novými expozicemi, které přiblíží zemědělský život našich předků.

Soudní spory

V některých vesnicích i třicet let od revoluce brzdí opravy zaniklých zemědělských družstev spory o majetek. Areál s polorozpadlými kravíny je největší ostudou vsi Jenštejn severovýchodně od Prahy. Byť tam obci majetek nepatří, její vedení se snažilo místu vdechnout nový život. Nechali vypracovat studii z peněz obce s variantami, jak areál proměnit k lepšímu.

Územní plán ale napadl jeden z majitelů budov na základě domněnky, že nezákonně omezuje jeho vlastnická práva. Jádrem sporu byl koeficient zastavění, který obec určila jako kompromis. Povoluje zastavěnost ve stejném rozsahu, jako je nyní. Nelze zachovat současné objekty a vedle nich postavit nové nebo celou oblast zastavět třeba řadovými domy, což by uvítali vlastníci. „Věc se nyní dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Zatím tedy stojíme na místě,“ sdělil starosta Jenštejna Norbert Hlaváček.