Od září pracují archeologové z hradecké univerzity a muzea, z jičínského muzea, olomockého Archeologického centra i odborníci z dalekého Slovinska na záchranném výzkumu 10,5 kilometru dlouhého úseku mezi Sadovou a Hořicemi, přes který už za několik let povede dálnice D35. Za pouhé dva měsíce práce se jim podařilo nasbírat celou řadu překvapivých objevů, podle všeho na sebe další nenechají dlouho čekat.

„Nějakou představu máme, jsme zvědaví, jak se naplní. Výzkum mezi Sadovou a Hořicemi začal v září a má trvat asi rok. Pracuje se nyní na pěti úsecích ze dvanácti,“ uvedl pro ČTK archeolog Univerzity Hradec Králové Ladislav Rytíř.

Diadém není diadém. Šperk z doby bronzové je údajně zlatý ozdobný pásek
Zvrat v nálezu století? Zlatý poklad z Opavy není čelenkou, ale ozdobným páskem

Z archeologického hlediska je asi nejzajímavější objev kosterního pohřebiště ze starší doby bronzové, kterému vévodila starší fáze únětické kultury. Jedná se o období před více než čtyřmi tisíci let. "Kvůli agresivní kyselosti půd se kosterní pozůstatky téměř nedochovaly. Za to máme z hrobů dobře zachovalé hliněné nádoby typické pro únětickou kulturu," uvedl Rytíř. Nález čítá čtyři hroby s výbavou tvořenou převážně hliněnými nádobami, v jednom případě se podařilo zachytit otisk původní dřevěné rakve.

Podle archeoložky Muzea východních Čech v Hradci Králové Ludmily Němcové byl objev pohřebiště právě z doby únětické kultury pro archeology velkým překvapením. V lokalitě u Sadové počítali spíše s nálezy z pozdějších období. Nyní odkrývají archeologové další pohřebiště, tentokrát z mladší doby bronzové v oblasti pod kopcem Rozkoš a v okolí Kozineckého rybníka. 

Rituální obeť, nebo upuštěný nákup? Veřejnost má různé teorie, odborníci ale pracují s pravděpodobnější a jednodušší variantou.Rituální obeť, nebo upuštěný nákup? Veřejnost má různé teorie, odborníci ale pracují s pravděpodobnější a jednodušší variantouZdroj: Muzeum východních Čech Hradec Králové

Stav pozůstatků ale archeologům komplikuje práci. „Na kopci logicky docházelo k erozním procesům a zemina se sesouvala do údolí i s pozůstatky. Tam se hromadily a byly poškozeny orbou a zemědělskou technikou,“ vysvětlila Deníku Němcová.

Archeologové hledají vysvětlení

Asi největší pozornost veřejnosti ale upoutal kuriozní nález kosterních pozůstatků krávy. Zvíře pochází zřejmě z 18. až z počátku 20. století, kostra byla nalezena vleže v hloubce asi 60 centimetrů pod povrchem, s uříznout hlavou, ze které byly odstraněny rohy a spolu s lebkou umístěny do břicha krávy. Tajemný výjev, který připomíná pozůstatek nějakého rituálu, si získal pozornost lidí, když Muzeum východních Čech zveřejnilo na sociálních sítích fotky z naleziště.

Archeologové podle Němcové dosud přesně netuší, co za podivným způsobem pohřbení krávy stojí. Na teorie se zeptali i veřejnosti. Pod příspěvkem se sešly například nápady o práci venkovského Rasa, který měl za úkol zbavovat vesnici zdechlin zvířat.

Zahájení slavnostní liturgie v milevském klášteře, při které došlo k vystavení svatého hřebu.
VIDEO: V Milevsku představili poklad. Veřejnost poprvé uctila svatý hřeb

Jiní přicházeli s přízemnějšími teoriemi. „My takhle kupujeme králíka. Očištěné vnitřnosti a hlavu máme vložené do dutiny břišní. Aby se při přesunu nic neztratilo. Třeba si ji také tak zabalili, aby se jim lépe nesla po porážce. Otázka je, proč ji tam nechali ležet,“ napsala další diskutérka.

K posouzení nálezu si archeologové přizvali také veterináře, podle Němcové se nyní jeví jako nejpravděpodobnější snaha tehdejších pastevců zabránit šíření nákazy ve stádě. „Je možné, že se jednalo o nemocný kus, který museli utratit a zakopat daleko od pastviny, aby se nákaza nešířila,“ vysvětlila pracovní teorii archeoložka.

Na desetikilometrové trase budou archeologové pracovat do září, nyní je čeká kvůli zhoršujícímu se počasí zimní přestávka. I na příští rok ale očekávají zajímavé objevy. „Asi nejzajímavější bude území pod Chlumem, kde došlo k bitvě mezi rakouskými a pruskými vojáky v roce 1866. Jsme také zvědaví na oblast pod vrchem Kazatelna, nevíme, co přesně tam najdeme,“ předestřela Němcová další vývoj.