Byl nejstarším z pěti dětí rodiny legionáře z italské fronty. Otec pracoval jako knihařský mistr ve Vojenské akademii. Po obecné a měšťanské škole se chtěl stát Gustav studentem obchodní akademie v Přerově, protože však začala 2. světová válka, nastoupil do učení ke svému strýci, který byl holičem.

Později se zabýval ochotnickým divadlem a po válce byl angažován v Beskydském divadle jako inspicient a herecký elév. Vojenskou službu absolvoval od roku 1948 v Armádním uměleckém souboru v Praze a během toho se oženil. Z tohoto manželství vychovali 4 děti.

V roce 1953 nastoupil do zájezdové skupiny Divadla československé armády v Praze na Vinohradech, později pak jako dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty. Potom přišla nabídka práce v redakci zábavy Československé televize, kde začal spolupracovat jako dramaturg mj. také s režisérem Zdeňkem Podskalským. Této práci se věnoval více než 50 let.

Z jeho hlavy se zrodilo mnoho zábavných, velmi oblíbených pořadů, např. Diskotéka pro starší a pokročilé, V Praze bývávalo blaze, Kabaret u „Dobré pohody“, Malé dějiny jedné rodiny a mnoho dalších. V roce 2002 byl uveden do pomyslné Dvorany televizní slávy TýTý. O svém životě a práci také vydal v roce 2009 knihu, doplněnou desítkami fotografií, „Za humorem cestou necestou“.

Při mé návštěvě u toho skvělého člověka dne 26. 7. 2021 v jeho pražském bytě jsem vyslechl jeho zajímavé postřehy shora uvedené ve zkratce, ukázal mi také svůj archiv písniček, které má přehledně uloženy a čerpal z nich pro své pořady. Shodli jsme se spolu také na tom, že právě smysluplná muzika a hezká písnička patří k životu člověka od nepaměti. To může posoudit také každý, kdo viděl pořady právě od Gustava Oplustila.

Závěrem bych chtěl vyjádřit poděkování mému příteli Mílovi Vackovi, soukromému zemědělci z Vysočiny, za to že mě zařídil a umožnil setkání u pana Oplustila a panu Oplustilovi bych chtěl poděkovat a popřát za všechny čtenáře všechno jen to nejlepší a hlavně moc a moc zdraví.

Karel Novotnýmisionář dechové hudby