Využili jsme možnosti navštívit zimní okruh těmito jeskyněmi či respektive spíše jejich šošůvskou částí. Z důvodu zimujících netopýrů, kterých však právě v této části jeskyní není mnoho ( většina preferuje rozsáhlejší prostory sloupské části ), se chodí toliko s čelovkami a baterkami, využívá se zimního vstupu za Hotelem Broušek a jde se do značné míry trasou, která je po většinu roku návštěvníkům nepřístupná.

Již za vchodem je sintrová výzdoba, sestupuje se do Kaple a na klasický okruh se napojujete po průchodem Brouškova sklepa, který je návštěvníkům klasické trasy k dispozici jen ve výklenku k nahlédnutí. Samozřejmě nechybí klasika v podobě Riegrova dómu, Černé propasti či Brouškovy pohádkové síně, leč za ní se postupuje za řetězem, za který návštěvníci klasické trasy nemohou, ještě dál chodbou s velmi bohatou výzdobou až k síni svítících krápníků ( nevím, zda je to jen faktický či oficiální název, tedy vlastní jméno prostory).

Samozřejmě jsme si prohlédli i skalní útvary vůkol jeskyní jako je Otec, Matka a Syn či skalní sloup Hřebenáč, Propástku či propadání Sloupského potoka ve Starých skalách, kde po nedávném tání sněhu protékalo takové množství vody, jaké jsem už dlouho neviděl ( vlastně celý minulý rok se voda stačila propadnout již dříve a sem neteklo nic ).

Jeskyně Kůkna je vynikající archeologickou lokalitou, bohužel silně poničenou Němci za 2. světové války, kteří tu zřídili podzemní továrnu.I zimní prohlídka končí právě zde.

Jediné, co bych vytkl, je příliš velké množství návštěvníků na prohlídku, 23. Prostory jsou poměrně stísněné, leč kolem svátku je též hodně dovolených. Mým dětem se zkrátka prohlídka příliš nelíbila, protože jsou malé a ne vždy se jim podařilo "procpat", aby viděly při výkladu průvodce.

Jiří Pernica