Necelá stovka návštěvníků, včetně několika romských potomků přeživších holokaust, následně položila věnce a vyslechla modlitbu na nedalekém Žalově, kde byli hromadně pohřbíváni vězni poté, co nestačila kapacita venkovského hřbitova. Také do Černovic, místa posledního spočinutí mnoha romských obětí, zamířil pietní průvod.


V rámci programu zaznělo mnoho významných připomenutí této části dějin, varovných i smířlivých slov řečníků z řad úředníků, představitelů ampasád, osvětimského muzea, romských asociací a potomků romských obětí a přeživších. Jiřina Somsiová je dcerou rodičů, kteří prožili utrpení koncentračních táborů včetně toho osvětimského, připomenula krutosti, jimž byla její rodina včetně několikaměsíčních sourozenců vystavena. Apelovala na důležitost vzdělávání mladé generace, aby se dějiny již neopakovaly. Roman Kwiatkowski ze Sdružení Romů v Polsku připomenul zdlouhavou reakci české společnosti v uznání romské genocidy. Programovou část věnovanou hostům zakončila vítězná skladba Stínové oběti studenta Akademie múzických umění v Praze Patrika Kaka, s níž uspěl v 2. ročníku soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka s tématem připomínky romského holokaustu. Skladbu předvedla francouzská hudebnice Mélusine de Pas na violu da gamba.

Philomena Franz (1922) je také autorkou knihy pohádek, sbírky poezie a dvou svazků drobných úvah a skic. Za neúnavné připomínání holokaustu, práci s mládeží a šíření smířlivého postoje byla několikrát oceněna, a to Záslužným řádem Spolkové republiky Němec
Lidé si připomenou holokaust u „cikánského tábora“ v Hodoníně u Kunštátu

Své místo v programu mělo představení českého vydání autobiografie romské přeživší Philomeny Franz pod titulem Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust, jež po šestatřiceti letech právě vydalo nakladatelství romské literatury KHER v českém překladu romistky Evy Zdařilové. Editorka knihy Karolína Ryvolová uvedla okolnosti vzniku knihy, která jakožto první dílo psané romskou obětí holokaustu získalo v roce 1985 značnou pozornost v rodném Německu. Náladu knihy a kontrast předválečného a válečného života Philomeny Franz přiblížila dramatickým čtením historička Renata Berkyová, která do knihy přispěla doslovem, v němž přibližuje boj o uznání romského holokaustu a vynáší na světlo nové poznatky o písemných svědectvích romských přeživších na českém a moravském území.


Místo utrpení více než tisícovky Romů Sintů bylo v roce 2009 státem vykoupeno a následně zde byly zbudovány památník a stálá expozice. Od roku 2018 je bývalý tábor ve správě Muzea romské kultury v Brně a kromě stálé expozice a zdařilých replik táborových budov se nynější správci snaží o atraktivní programovou nabídku vztahující se k charakteru místa jako jsou výstavy či divadelní představení.

Radka Patočková