Málo platné, ať je počasí jakékoliv či se děje cokoliv – je doba masopustu, tedy veselých a bujarých taškařic. Masopust jako takový je spojený s křesťanskou tradicí a slaví se tradičně během tří dnů předcházejících Popeleční středě. V širším pojetí jde pak o celou dobu mezi Vánoci a postní dobou a začíná tak už na svátek Tří králů. Popeleční středou ovšem nastává 40 dní půst až do Velikonoc.

Významné dny, které předcházejí Popeleční středě jsou letos následující:
Tučný čtvrtek – 8. února
Masopustní neděle – 11. února
Masopustní pondělí – 12. února
Masopustní úterý – 13. února.

Víkend ve znamení pohybu. Opatovské šmajd opět lákal k výšlapu
Víkend ve znamení pohybu. Opatovské šmajd opět lákal k výšlapu

Až do popeleční středy po celé republice, ať už jde o folklorní oblast či ne, se konají masopustní taškařice s bohatou výslužkou i veselým programem.

U nás doma na Malé Hané se říkalo, „že só Vostatke“. Na Slovácku se tomuto veselému a taškařicím přejícímu času říká fašank a v Čechách má název masopust. Babička pokaždé v neděli tohoto času vostatkového smažila koblihy naplněné domácími trnkami či jinými marmeládami. Na plotně tradičně vonělo a do zlatova pěnilo rozehřáté domácí sádlo a za chvíli byla plná mísa krásně zabarvených čerstvých koblížků, jejichž vůně zcela ovládla celou venkovskou kuchyni