Nedávno jsem se vydala na výlet. Jela jsem vlakem do Adamova, kde jsem navštívila především Alexandrovu rozhlednu. Vlakem jsem dále pokračovala do Blanska a vystoupila jsem na zastávce Blansko město. Mé další kroky směrovaly k zámku.  Ale nepředbíhejme!

V Adamově jsem zamířila k rozhleně. Vydala jsem se po zelené a prohlédla si i památník lesníků a Slučí studánka. 

Alexandrova rozhledna byla postavená v letech 1886-87 a dostala jméno po Alexandru Suchánkovi, který se zasloužil o její vznik. Svůj původní romantický vzhled ztratila za 2. světové války, kdy byla ze strategických důvodů téměř zničena. Její spásou se stala výhodná poloha umožňující přenos televizního signálu. Roku 1963 bylo torzo věže zrekonstruováno na vysílač s volně přístupným ochozem. V letech 2008-09 byla opět rekonstruována, zvýšena na 16,5 metru a okolní stromy byly vykáceny. Z nové Alexandrovky je tak výhled na okolní obce, kopce Drahanské vrchoviny, Pálavu a za výborné viditelnosti i na Alpy.

Památník lesníků je pomník z roku 1946. Byl postaven na památku padlých v druhé světové válce z řad lesníků a příslušníků vysoké školy zemědělské v Brně. První výkop pro stavbu byl proveden 27. dubna 1946 a památník byl dokončen 24. října 1946. Stavbu řídil profesor Josef Opletal a k dispozici měl jednoho placeného dělníka. Ostatní práce zdarma zajistili zaměstnanci a studenti Lesnické fakulty a zaměstnanci Školního lesního statku Masarykův les.Památník byl odhalen dne 26. října 1946. Bylo to u příležitosti XXX. výročního sjezdu Spolku českého lesnictva 25. a 26. října 1946 v Brně. Restaurátorské práce na památníku – obnovu písma a obrazu – v r. 1992 provedli akademičtí malíři Vladimír Procházka a Mario Král.

Studánka byla zbudována roku 1947 Josefem Opletalem jako náhrada nedokončené studánky Františeka de Pauly Duška, se kterou se uvažovalo na polesí Křtin či Jedovnic. Původně zde měl být i pomník, který by byl pravděpodobně umístěn cca 30 metrů nad studánkou. Tento památník však nebyl doposud realizován. V roce 1966 byl na studánku omylem umístěn obrázek sluky, který vytvořil Emanuel Koupý podle kresby Stanislava Lolka. Od té doby je studánka podle toho nazývána.

V samotném Adamově nemohla chybět zastávka u jeho dominanty. Kostela svaté Barbory. Farní novogotický kostel vznikal v letech 1855 - 1857 na popud knížete Aloise Lichtensteina. Kostel je charakteristický díky použití červených cihel. Skutečný skvost se však skývá v nitru kostela, kde můžeme vidět monumentální Světelský oltář. Jedná se o 7 metrů vysokou gotickou dřevořezbu z let 1516 - 1525, která byla do Adamova dovezena z kláštera ve Zwettlu a nemá v Evropě obdoby.

Následovala cesta vlakem do zastávky Blansko - město. Tam jsem navštívila zámek, kde je vždy krásně upravený květinový záhon před zámkem a sochařská výzdoba z litiny. V zámku jsem byla již několikrát, tentokrát mne zaujala výstava O pivu, která se nachází v zámeckém sklepení. 

Jádro renesančního blanenského zámku pochází z gotického hradu. Na sklonku 17. století byl barokně upraven. Další úpravy proběhly ve druhé polovině 19. století ve stylu empíru a později novorenesance.Po roce 1945 byl zámek adaptován na byty a částečně na sýpku. K jeho obnovení došlo po roce 1960, kdy byl objekt rekonstruován a začal sloužit jako muzeum.Dnes spatříte čtyřkřídlou budovu nepravidelného půdorysu s hranolovou věží. Západnímu průčelí dominuje novorenesační štít z 19. století. V interiéru se dochovaly čtyři sály s dřevěnými kazetovými stropy. Zámek obklopuje park.V zámku si prohlédnete instalace připomínající staré hutě, hrady Blanenska nebo exponáty umělecké litiny. 

Libuše Hošková