Kliknutím zvětšítePřed pár dny nám po delší době krásně napršelo, byl to celkem příjemný májový déšť, takže i celá krajina se přece jen trochu víc zazelenala. Dnes hned brzy ráno jsem se prošla zahrádkou, podívala se, kolik mi napršelo vody do přistavených kádí a jak dobře mám všechno zalito.
Tráva také hodně povyrostla, letos mám méně práce se sečením, protože syn má králíky a slepice, v rodině dcery jsou také slepice, a sena je proto moc potřeba. Už loni jsem sušila hodně, syn si seno v pytlích odvážel celou zimu. Takže jakmile to počasí dovolí, bude syn sekat a já sušit - i se na tuto práci těším, protože jsem to dělávala celé dětství i mládí a pak jezdila na vesnici za maminkou jí pomáhat sušit seno pro kozu, kterou měla do svých 90ti let.
V dnešním příspěvku bych dnes chtěla ukázat jen několik hezkých obrázků stromů, keřů a rybníku. Sucho nás všechny trápí tak jako ostatní, když jedu do okolních vesniček a vidím tolik vykácených stromů po kůrovcové kalamitě, je mi moc smutno.
Když vidím ty pusté paseky bez stromů v malebné chatové oblasti vesničky Suchý, kterou jsem nedávno projížděla na kole - zde padaly zase stromy po větrných smrštích - přímo bych nad tím plakala. Ale vidím, že už se krajina místy začíná sama obnovovat, a to alespoň z náletových břízek.
V Motorestu Samota v idylickém prostředí Chřibských lesů je postavena budova ve stylu myslivecké hájenky s překrásně upraveným okolím. Nachází se zde i text s názvem "Prosbu lesa". Mimo jiné se v něm praví:
"Já jsem tím, čím pro život je chléb a pro vázu květina. Vyslyš tedy prosbu mou, opatruj mne a chraň i pro věky budoucí."
Já bych přepsala jen poslední větu:
Co láska k lesu vytvořila, nechť dobrá vůle uchová - to je skromné přání autora.
Marie Ženatová
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
