Nejdříve jsme „prošli“ pod „energovodem“, který tam ovšem v té době ještě nestál. Zanedlouho jsme došli ke stráni na jižním svahu kopce, pod kterým stála auta vyšetřovatelů. Po krátkém výstupu jsme vzápětí spatřili tu hrůznou spoušť – ohořelé kousky letadla a zbytky zčernalého okolního porostu a také dvě zcela ohořelá těla posádky sportovního letadla. V té době zrovna tehdejší příslušné orgány vykonávaly průzkum a šetření. Také jsme tam zahlédli ohledávacího lékaře a kolem nás několik dalších zvědavců od nás, z Úsobrna, Jaroměřic… Nebyla to zrovna příjemná podívaná. Až se nám o tom v noci ještě pár dní zdálo… Jak uvádí vlastivědný spisovatel Jaroslav Pinkava v publikaci Pod vrchem Lavičná, havarované dvoumístné letadlo patřilo tehdejšímu Svazarmu v Kroměříži s tím, že členové nešťastné posádky byli Oldřich Klapec a čtyřiadvacetiletý svobodný Stanislav Dudík. Říkali jsme si, že to byli patrně učitel a žák.

Dnes bych přesné místo nebohého dopadu letadla na území jaroměřického katastru nedaleko trojmezí tří současných okresů (i krajů) už nenašel. Vždyť mně bylo tenkrát devět let a kamarád Tonda byl ještě o rok mladší. Z celé tragédie mi zůstaly jen kusé vzpomínky zaryté v paměti, které jsem u příležitosti padesátého výročí uvedl ve svém článku v Jevíčském zpravodaji v listopadovém čísle ročníku 2011. Také jsem vzpomněl, že někdo z pozůstalých zavěsil na blízký kmen stromu červené dřevěné srdce a pod ním byl v kůře vytesaný kříž. Krátce po zveřejnění mého článku se ozval jeden jevíčský občan, který se zajímá o oblast letectví. Tuto stránku mé paměti jsem také zvěčnil ve své knize Čmikání na bráchu pod názvem Srdce pod Lavičnou. Nakonec se místo havárie podařilo lokalizovat a umístit tam důstojný pomník. Je dobře, že se i na smutné události nezapomíná. Vždyť právě letos je tomu rovných šedesát let, co se v naší novodvorské lokalitě v neděli 16. dubna 1961 zcela výjimečná událost stala. Příkladem je také připravovaná výstava v Obecní knihovně v Jaroměřicích, jak uvádí na „jaroměřických“ stránkách letošní únorový Jevíčský zpravodaji.

Pavel Kyselák