Skauti a skautky se na faru v Ostrově u Macochy dopravili v pátek navečer, a i když se nikdy předtím mezi sebou neviděli, bylo velice pěkné pozorovat, jak se mezi sebou začali ihned bavit a navzájem se poznávat – to je jedna ze skvělých vlastností skautů, jste s každým hned kamarád.
Následně bylo večer představeno hlavní téma akce – Svět kouzelníků ze Školy čar a kouzel v Bradavicích. Děti byly Moudrým kloboukem rozděleny do čtyřech kolejí – týmu, ve kterých spolupracovaly při dalších aktivitách v průběhu celého víkendu.
Druhý den po ranním nástupu se děti v rámci příběhu dozvěděly, že skřet ze školy odcizil kouzelná zvířata, která budou muset najít. Proto je hned vyrazily hledat. Nejprve na zříceninu hradu Holštejn a do jeho okolí. Příroda zde byla opravdu nádherná, jeskyně, skály i samotná zřícenina byla nepřehlédnutelná.
Hrad a nedalekou jeskyni Hladomornu všichni prozkoumali, a také v ní našli první z ukradených zvířat – netopýra. Po obědě následovalo hledání dalšího ze ztracených zvířat – Strašilky, jež by se měla vyskytovat v obci Ostrov u Macochy na různých zajímavých místech. Například u jeskyně Balcarka, místní školy, větrného mlýna, u speleoferraty, a dalších. I zde byli mladí kouzelníci úspěšní a strašilku našli.
Pro nalezení posledního ze ztracených zvířat – Hrabáka, bylo nejprve nutné si zjistit různé informace o oblasti Moravského krasu a netradičních úkazech v této oblasti, jako například závrty, krasové jeskyně, co jsou endemity atd. Z těchto informací poté sestavili na papír prezentaci a krátce ji všem ostatním představili. Díky tomu byli schopni na určeném místě Hrabáka najít. Nenašli zde však pouze Hrabáka, ale také skřeta, který zvířátka ukradl. Ten se jim svěřil, že zvířata neukradl z důvodu, aby je někde prodal a získal peníze, ale protože se cítil velmi osamělý. Děti hned samy od sebe skřeta přijaly, přizvaly ho na večeři a skřet se stal jejich kamarádem.
Sobotní večer byl pak ve volném režimu, kdy si účastníci mohli zvolit, co budou dělat. Na výběr byly deskovky, hraní na kytaru nebo povídání o tom, jak se skautuje u nich ve středisku. Celé nosné téma víkendovky mělo mimo samotnou oporu pro aktivity a putování poukázat také na to, že nemáme mít vůči sobě předsudky, aniž bychom se navzájem pořádně poznali, což byl přesně případ skřeta.
Věřím, že se nám toto poselství podařilo dětem předat a ponesou si ho celý život. Na závěrečném nástupu jsme se spolu všichni rozloučili, a pro menší pobavení na závěr se zkusila ověřit statistika. Nutno podotknout, že úspěšně. Pokud je totiž na jednom místě 40 osob, je velká pravděpodobnost, že alespoň dva z nich mají narozeniny ve stejný den. Víkend jsme si i přes nepřízeň počasí všichni užili a i s účastníky jsme se shodli, že podobná akce by se mohla někdy v budoucnu znovu uskutečnit!
Za kolektiv vedoucích akce Martin Poul
