Dodneška jsem si zapamatoval její často opakované oblíbené výroky. Když se například mluvilo nebo meditovalo o tom, jak by se něco mělo udělat, svoji úvahu vždy uváděla slovy: Já be šem… Anebo některé příběhy glosovala či uzavírala slovy: Jéžiško na křiško! Když od nás odcházela, často říkávala: „Co bodeme dál dělat?“ A sama si odpovídala: „No přece, pojedeme do Babolek pro hósata.“ Malým husičkám se totiž doma říkalo babolke a i na staré husy jsme volávali: Babola, babola.
Za našimi humny v jižním směru na Letovice se nachází příslovečná obec s názvem Babolky. Abych se přiznal, v této vesnici jsem přímo nikdy nebyl, jen jsem jí několikráte projížděl, ale žádná housata jsem tam nespatřil.Nicméně u nás doma je název nedaleké obce Babolky tradičně spojen s malými žlutými housátky neboli husenkami nebo babolkami či babulkami, které vesele štěbetaly a běhaly po našem dvoře. A já jsem na ně jako kluk volával: „Babolke, moje maly babolke.“ Nakonec mně to ale stejně nedalo a začal jsem zkoumat a hledat možné okolnosti názvu jmenované vesnice. Tato obec jménem Babolky je v České republice jen jedna. Najdete ji na Moravě, asi třicet kilometrů severně od Brna.
Na internetovém portálu Českého rozhlasu jsem se o názvu obce dočetl následující: Jedna verze praví, že obec Babolky má krásně romantické jméno, které se váže k takzvanému babolskému hájku. „Tam je hodně pramenů, jsou to vlastně rašeliní či vývařiště a tam se uchytily takové, oni tomu říkali bobulky, něco jako bledule. A od názvu těch cibulek – těch bledulí se odvozuje pojmenování obce Babolky.“
Pro vysvětlení názvu Babolky ale existuje ještě několik dalších verzí. Jazykovědec Milan Harvalík zná dvě: „Východomoravská nářečí znají výraz 'babulka', který znamená housátko. Takže potom by to vlastně byla nějaká housátka. Pak se taky uvažuje o tom, že na Slovensku, to si možná vzpomeneme, je slovo 'bábka' ve smyslu panenka nebo loutka, takže pak 'bábolka' by znamenala nějaká loutka, a to místní jméno by byla přezdívka.“
Harvalík se ale přiklání k další verzi: „Spíš bych si myslel, že tam je základem výraz 'baba' nebo 'bába' jakožto osobní jméno, možná poněkud hanlivé, víme, že když o někom řekneme, že je to baba, tak to znamená, že je to bojácný člověk, strašpytel, a k tomu se tam ještě přidala přípona -ola, která má velmi často takový hanlivý charakter, a potom další příponou -ka nebo -ky, která zdrobňuje, vznikla ta současná forma Babolky.“ To pak znamená, že zakladatel vesnice Babolky byl nejspíše strašpytel… „Jmenoval se tak. Nemůžeme říct, že byl. Jmenoval se tak.“ Ať název milé obce Babolky vznikl tak či onak, pro mě je její označení navždy spjato s výrokem naší paní Květy, která k nám chodila jen tak si prostě a lidsky splknót. No jo, ale co budeme dělat dál. No přece: Zajedeme do Babolek pro hósata.
Pavel Kyselák
