Měl jsem tu čest a dvakrát jsem se s ním sešel. Jak mi řekl, on své ujeté kilometry nijak neřešil, on byl šofér, byla to jeho práce, tak jezdil.

Zkusím to ale vzít od začátku. Když v roce 1955 nastoupil do ČSAD Bojkovice mladý řidič, pan Oldřich Hudeček, byl ročník 1932. Začal jezdit se Škodou 706 R, říkalo se jí Barča, když kolem roku 1960 přišel do ČSAD Bojkovice "první Trambus" Škoda 706 RTS dostal jej přidělený právě pan Hudeček, který s ním ujel 15. 10. 1970 svůj první milion kilometrů. Pak již další kilometry "naskakovaly".

12. 1. 1976 ukázal pomyslný tachometr panu Hudečkovi ujetých 1 500 000 kilometrů, to již jezdil s Tatrou 148 S3. Dá se říct, že v jeho profesní kariéře to byly jen Tatry 148 S. V srpnu 1978 ujel 1 750 000 kilometrů. 2 000 000 kilometrů ujel v prosinci 1980. V květnu 1983 měl již ujeto 2 250 000 kilometrů. Říkalo se, že "Hudeček jede na rekord". On to ale nijak neřešil, byl šofér a jeho práce byla jezdit.

Pan Hudeček byl šofér ještě z té "staré poctivé školy". Svou práci dělal tak, jak to nejlépe uměl. Pro něj bylo normální, že když se vrátil do garáží, svou Tatru dotankoval, celou ji obešel, udělal případný defekt, nebo co bylo třeba, a pak šel domů. Pamětníci vzpomínali, že podle Hudečka se daly seřizovat hodinky. Přesně v 6.00 přišel do garáží, vzal si "puťovku" a odjížděl.

Když v ČSAD viděli, že má šanci na rekord, tak mu pomohli tím, že každé dva roky dostával novou Tatru 148 S3. Tu jeho, již bývalou, si řidiči rádi vzali, protože i když měla najeto cca. 250 000 kilometrů, tak věděli, že se o ni pan Hudeček velmi dobře staral.

Když začaly do ČSAD přicházet tehdy nové Tatry 815, jednu dostal pan Hudeček. Jeho zkušeností si všimli i v Tatře Kopřivnice, kde mu přidělili nový tahač návěsů Tatra 815, který se upravoval i podle jeho připomínek z provozu.

Hovořil jsem i s několika pamětníky z ČSAD Bojkovice o panu Hudečkovi. Vzpomínali na něho jako na člověka, který byl výborný řidič, skromný, pokud mohl poradil nebo předal mladším své bohaté zkušenosti. Také říkali, že když něco potřeboval udělat v dílně na své Tatře a přijel autobus nebo auto, které jelo v mlékárně a potřebovalo rychlou opravu, nebyl pro něj problém z dílny s Tatrou vycouvat a pustil tento autobus nebo auto z mlékárny na dílnu. Podle svých slov pan Hudeček nic mimořádného neudělal, byl šofér, tak jezdil, ale myslím si, že jeho rekord, 3 250 000 kilometrů společně s ním si zaslouží alespoň tuto malou vzpomínku.