Na slavnostním otevření expozice se objevil i Jindřich Wankel, v podání rájeckého ochotníka Jana Neuderta si mohli hosté poslechnout úryvky z knihy Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, kterou Wankel napsal. Lidové písně zazpívaly žákyně soukromé základní umělecké školy Blansko.

„Slavnostní otevření je první z akcí, kterou slavíme výročí sto padesáti let od velkých objevů v jeskyni Býčí skála. V expozici věnujeme jednu z místností Jindřichu Wanklovi a jeho bádání v Moravském krasu,“ představila Pavlína Komínková, ředitelka muzea.

Expozice prostorově i tematicky navazuje na expozici blanenské umělecké litiny, jejíž poslední místnost je věnována Hugo Františku Salmovi; na ni navazuje památník Jindřicha Wankla, který v blanenských železárnách působil jako lékař. V pracovně badatele jsou vystaveny archeologické a paleontologické nálezy a přírodniny ze sbírky muzea. Nechybí zde samovar s osobním věnováním, darovaný Wanklovi hrabětem Uvarovem. Dárkovou krabici s nálezy zapůjčil Národní památkový ústav ze státního zámku v Rájci nad Svitavou stejně jako lebku medvěda jeskynního, nalezenou pravděpodobně koncem 19. století.

Výstava Kreslené pověsti Moravského krasu se přesunula z Muzea Blanenska do Domu přírody Moravského krasu, kde bude až do konce června.
Pověsti z Moravského krasu. Nepoctivost stála sloupského mlynáře život i duši

„K Wanklovým objevům v Býčí skále jsou v expozici vystaveny repliky archeologických nálezů, jež vyrobil a sestavil Vladimír Šebeček do podoby, v níž byly prezentovány samotným Wanklem,“ doplnil Vlastislav Káňa, kurátor expozice.

V dalších místnostech expozice se mohou návštěvníci těšit na potapěčský skafandr Dräger, v němž se jeskyňáři potápěli mimo jiné i na dno Macochy. Řada předmětů byly využita z původní expozice Objevitelé Moravského krasu, která byla umístěna ve sklepních prostorách zámku. „Na přípravě expozice jsme spolupracovali s Moravským zemským muzeem a celá řada vystavených exponátů je zapůjčena právě odtud,“ uvedla Komínková. Muzeum v roce 2018 připravilo ve spolupráci s kolegy ze Slovenského muzea ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši a s Digitalizačním centrem Muzea SNP v Banské Bystrici výstavu Tajemství jeskynních kostí. Na výstavu byla vytvořena světově první 3D tisková kopie jeskynního lva a svoje místo našla právě v expozici. „Jeskynní lev je ukázkou skutečnosti, že ve starších čtvrtohorách tu bylo občas takové ‚moravské Serengeti‘, běhali tu sobi, divocí koně i jeskynní hyeny,“ popisoval Káňa. „Oproti archeologické expozici se seznámíte s prehistorií ještě před příchodem člověka do Moravského krasu, kdy jeho dějiny tvořili pouze zvířecí obyvatelé,“ doplnil. Prehistorii představují paleontologické rekonstrukce vytvořené Jiřím Svobodou, Petrem Modlitbou a Adamem Kašparem právě pro tuto expozici. Nechybí zde ani kresby dalšího renomovaného malíře, Pavla Dvorského. Na expozici navazuje jeden z nejhezčích historických interiérů zámku Modrý salon, kde jsou představeny kuriozní přírodniny, kterými se v počátcích objevování přírodních dějin pyšnili Salmové nebo Lichtenštejnové. Portréty Hugo Karla Salma a Jindřicha Wankla tady shlíží na medvědí lebky, mamutí žebra, zkameněliny, krápníky, krystaly, sintr a další zajímavosti. Největší kuriozitou, která je v Modrém salonu vystavena, je velrybí čelist, zapůjčená z lichtenštejnského zámku v Lednici.

Zimní bláznovství na kole v Protivanově zažila paní Ženatová ve svém mládí.
Vaše RETRO vzpomínky: Jízdní kolo jsem si vylepšila volantem ze Škodovky

Kresleným průvodcem po expozici, který se zde bude věnovat převážně dětem, je Jindřich Nickamínek. Inspirován Karlem Pazourkem z archeologie formou krátkých komiksových komentářů provádí expozicí. Pro malé i velké návštěvníky jsou v zásuvkách ukryty dotykové exponáty, mohou si potěžkat rohovce, osahat si repliky kostí nebo poskládat medvědí tlapu. Pro příznivce audiokomentářů jsou v expozici z QR kódů dostupné texty ve formě audioprůvodce. Pro návštěvníky je namluvil Zdeněk Ševčík, herec z brněnského divadla Radost.

Architektonicky na expozici dohlíželi architekti z brněnského studia ATX. „Díky spolupráci architekta, odborníků a špičkové realizační firmy se povedlo dokončit prohlídkový okruh v prvním patře blanenského zámku, na který můžeme být hrdí. Moravský kras dostal čestné místo na hlavní prohlídkové trase a vizuálně se moderní expozici podařilo propojit s historickým geniem loci zámku,“ potěšeně uzavřela Komínková. Návštěvníci mohou do expozice zavítat v otevírací době muzea. 

Pavlína Komínková

Zdroj: Youtube