Jako stážista, logoped ve zdravotnictví, jsem se účastnila příměstského logopedického tábora. Letošním tématem byla cesta do vesmíru. Děti s narušenou komunikační schopností jsou velmi specifická skupina. Nejenže se jejich obtíže projevují v řeči narušenou artikulací, ale mnoho dalších nedostatků není ani možné při běžné terapii identifikovat. U stolečku se zrcadlem nelze zkoumat běžné životní situace, do kterých se naši dětští klienti dostávají. Tábor je ale ovšem zcela jiné prostředí. Kosmonauti museli projít velmi pečlivým výcvikem. Naši malí rekruti se seznamovali s prostředím vesmírné rakety, zkoušeli se každý den oblékat do skafandru, pokoušeli se raketu nastartovat a během letu se vyhýbali mnoha překvapením, která vesmír přináší, například smršti meteoritů.

Soutěž v požárním útoku v Bačově.
Bačov hostil soutěž v požárním útoku. Domácí byli třetí


Děti, rozdělené na tři vesmírné skupiny (planeťáci, rakeťáci a kosmonauti), každý den objevovaly nové planety, kde je čekala báječná dobrodružství. Na plentě „Her“, „Hop“ či „Haf“ byl vtipně připravený soubor úkolů a her, kdy naši malí klienti museli zapojit veškeré své dovednosti. Museli si vybrat v každé skupině svého velitele, kterého měli po celý den poslouchat. Velitel musel být schopen předat informace o letu a planetě, udržet svou skupinu v bdělosti a součinnosti s pilotem a dalšími členy. Velkým oříškem byla komunikace mezi jednotlivými rekruty. Zcela mě ohromilo, jaké následky může mít narušení komunikační schopnosti ve zcela běžné komunikaci mezi vrstevníky.

Z představení Zlatovláska divadla Emilion v Boskovicích.
O pouťovém Hřebínku zaplnily boskovické děti zámecký vestibul

Veškeré hry a úkoly v sobě nenápadným způsobem schovaly podporu oblastí, ve kterých mají naši klienti velké potíže. Skákání panáka, twister, hmatový chodník, složené pokyny, cvičení na balančních podložkách, kreslení, vystřihování, pomoc s přípravou oběda, komunikace mezi skupinou či dokonce canisterapie jsou ve skutečnosti činnosti zaměřené na hrubou motoriku, jemnou motoriku, pozornost, porozumění, grafomotoriku, zrakové vnímání, sluchové vnímání aj. Terapie v nich byla tak dokonale schovaná, že si děti po celou dobu tábora ani neuvědomily, že mají velmi intenzivní logopedický trénink. To vše doplňovala i terapie individuální, na kterou jsou děti zvyklé během celého roku. V pátek po příletu zpět na plentu Zemi byli všichni zúčastnění zcela vyčerpaní, ale neskonale šťastní…
Tak za rok zase ahoj!

ANDREA MAZANCOVÁ