Stavba blanenského zámku sahá až do 14. století. Původní lenní dvůr byl ve třicátých letech 16. století přestavěn na tvrz. Ve druhé polovině 16. století pak tehdejší držitel panství Matyáš Žalkovský ze Žalkovic přestavuje tvrz na renesanční zámek. 

Za třicetileté války byl zámek poničen Švédy a poté chátral. Opravili ho teprve Gellhornové, kteří ho vlastnili od roku 1694 a měli zámek jako své sídlo. Blanenský statek však zadlužili a roku 1766 ho prodali rodu Salmů, kteří je spojují se svým sousedním zbožím rájeckým, sami však sídlí na Rájci. Zámek v Blansku poté Salmům sloužil jen jako letní sídlo, případně byt pro přátele nebo zaměstnance železáren.

Salmové za svého držení zámek několikrát upravovali, nejvýrazněji do jeho podoby zasáhli zbořením části předzámčí roku 1818, romantickou úpravou kolem poloviny 19. století a konečně novorenesanční přestavbou roku 1870, z níž se do dnešní doby zachovalo několik historických interiérů. To byl také poslední stavební zásah Salmů. Ve třicátých letech 20. století byl chátrající zámek využíván jako nájemní dům a noclehárna. Roku 1945 byl rodině Salmů zkonfiskován na základě dekretů prezidenta Beneše.

Roku 1960 byla zahájena rekonstrukce zámku dle plánů architekta Laciny, která měla stavbě navrátit údajnou renesanční podobu. V letech 2007 a 2012 byl zámek opraven.

Od roku 2016 v prostorách zámku sídlí Muzeum Blanenska. To se zaměřuje především na historii výroby blanenské umělecké litiny, pravěk a archeologii Blanenska a dějiny výzkumu Moravského krasu. 

Máte i vy krásné fotografie ze zajímavých míst ve svém regionu? Zašlete nám je společně s krátkým textem na blanensky@denik.cz.