Na konci 16. století žil v jeskyni Kostelík za Býčí skálou potulný mnich Jonáš. Kolem vedla cesta ze Křtin do Adamova, kolemjdoucí poustevníka často navštěvovali, protože se vyznal v kouzelných bylinách, a na podzim a v zimě je směňoval za maso, sýr, mléko a jiné pochutiny potřebné k životu. Pro rady, bylinky i masti na kterýkoliv neduh za ním chodili lidé ze širokého okolí.Jonáš zde žil spoustu let. S lidmi, kteří hledali jeho pomoc, se ovšem blíže neseznamoval, byl to plachý, ale velmi laskavý člověk.

Jednoho jara přišel za mnichem pro radu mladý chasník Jura ze Křtin. Svěřil se mu, že má rád dceru hospodského Krpáše. Dívka je však nemocná a prý žádné pomoci pro ni není.Jonáš od Jury vyzvěděl příznaky dívčiny nemoci, a pustil se do přípravy bylin. Dal mu hrst nasušených léčivek a poradil mu, aby je užívala ve formě čaje. Ze silné kořalky vytvořil bylinný výluh a k úplnému uzdravení doporučil vodit nemocnou na malé procházky, nejprve krátké, později delší.Jura donesl léčivé přípravky své milé i s radou, jak má bylinky užívat.

Za dva měsíce se Jurova dívka skutečně uzdravila a rozhodla se jít poustevníkovi osobně poděkovat. Za to, že jí vyléčil, dostal mnoho stříbrňáků, a na památku jejího uzdravení nechali u Kostelíku postavit dřevěný kříž s poděkováním za Jonášovy služby.Po tomto zázračném uzdravení stoupl mnich Jonáš ještě více v očích venkovanů a až do jeho smrti se o něj starali.
Dřevěný kříž už je sice dávno pryč, ale název Kostelík jeskyni zůstal.
Arnošt Bechr