Ukládají se do dlažby chodníku před dům, v němž bydlel člověk určený k likvidaci, do míst, kterými denně procházel při odchodu nebo návratu domů, odkud také nakonec naposledy odešel, aby se už neměl vrátit. Každému z kolemjdoucích dávají impuls k zastavení a zamyšlení nad posledními kroky člověka před jeho nástupem k násilné deportaci převážně do koncentračních táborů nebo k přímé likvidaci. Kostky ve veřejném prostoru se tak stávají stálou připomínkou zločinů, které páchali nacisté. Každý z těchto kamenů je připomenutím a ztělesněním osudu někdejšího spoluobčana, který prožíval svůj život na místech, kde dnes žijeme my. Jsou však i vážným varováním, nabízejí výjimečně silnou možnost identifikace s oběťmi nacistické perzekuce, upozorňují na nebezpečí a na důsledky netolerance a projevů xenofobie v současné společnosti.
V Boskovicích jsme letos položili 18 kamenů před třemi domy v Plačkově ulici. Kameny připomínají rodiny Pollakovu, Färberovu, Funkovu, Ultmannovu, dále Růženu Guttmannovou, Selmu Steklmacherovou, Josefa Hübse, a Mořice Schröttera. Pokládání Kamenů zmizelých podpořilo město Boskovice, Unijazz Praha, Post Bellum, společnost Suez a Státní okresní archiv Blansko. Za finanční příspěvky a za podporu projektu patří dík také majitelům domů, před kterými se kameny pokládaly.
Letošní pokládání Kamenů zmizelých se uskutečnilo v rámci festivalu Boskovice 2020 za účasti zástupců sdružení Unijazz v čele s Danou Makovskou a Čestmírem Huňátem. Akci podpořila také senátorka paní Jaromíra Vítková a za město Boskovice radní pan Petr Axman. Hudbou pietní setkání doprovodili Anna Oujeská a Jiří Krajíček. Modlitbu přednesla paní Věra Prosová.
Celkem je nyní v Boskovicích položeno 29 kamenů zmizelých, projekt bude pokračovat, další kameny budou položeny v příštím roce. K podpoře projektu bude od 1.11. 2020 zahájena veřejná sbírka.
DAGMAR HAMALOVÁ
Muzeum Boskovicka