„Už od září jedeme na doraz. Epidemie salmonely nebo žloutenky A trvaly podstatně kratší dobu a neléčili jsme ani zdaleka tolik pacientů. Je to ojedinělé i z hlediska závažnosti nemoci,“ upozorňuje šedesátiletý Husa.

Virus putuje do dýchacích cest, kde vzniká zánět. Nejohroženější skupinou jsou lidé starší a s doprovodnými nemocemi, například cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou, chronickými onemocněními plic, jater a ledvin, s onkologickými onemocněními. „Covidoví pacienti s oboustranným zápalem plic potřebují dodávat kyslík,“ připomíná Husa. Podle něj drtivá většina těžkých případů i úmrtí na tamní klinice infekčních chorob byli lidé starší 75 let.

Zdroj: DENÍK/ArchivKapacita 73 standardních lůžek a šesti na JIP se brzy naplnila. Ke kulminaci nákazy a rychlému nárůstu hospitalizovaných došlo podle něj na přelomu října a listopadu. „Přijímali jsme zhruba patnáct lidí denně. V celé nemocnici pak bylo v jednu chvíli jen na odděleních intenzivní péče asi šest desítek těžkých případů. Teď ale čísla třetí čtvrtý týden klesají,“ uvádí přednosta.

Většina pacientů se středně těžkým průběhem nemoci leží na lůžku deset až čtrnáct dní. Brněnská nemocnice tak musela v době největšího náporu přeměnit některá oddělení pro pacienty s nemocí covid-19. „Do konce listopadu jsme pro ně měli na klinice vyčleněnou JIP i všechna tři naše oddělení. Pro hospitalizované sloužila také další tři oddělení nemocnice včetně rehabilitace,“ popisuje Husa.

Po zklidnění situace mají od začátku prosince znovu alespoň jedno standardní oddělení na klinice určeno pro pacienty s jinými infekčními chorobami.

Vytíženému personálu pomáhali situaci zvládnout nejen lékaři a sestry z jiných oddělení, ale i medici, studenti zdravotních škol a vojáci. „Pracovat na kliniku se dobrovolně vrátily také dvě naše dřívější lékařky,“ je vděčný přednosta.

Kromě vytvoření speciálních izolačních podmínek a takzvaných covidových zón museli na klinice brněnské nemocnice upravit také organizaci péče o nemocné. „Pro lékaře a hlavně zdravotní sestry je nejnáročnější vydržet několik hodin v ochranných oblecích. Vytvořili jsme proto co možná nejefektivnější systém práce a střídání sloužících sester,“ zmiňuje lékař.

Kolegy a podřízené chválí jako pravé profesionály, u nichž se neprojevil strach ani nervozita. „Počet našich zdravotníků, kteří se nakazili koronavirem, ale u nás nebyl vysoký. Žádná hysterie nevznikla,“ podotýká.