Lidice. Obec nedaleko Kladna, která se stala symbolem nacistické hrůzovlády. Většinu jejích obyvatel totiž Němci zavraždili v rámci odvetných opatření po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Připomínka vyhlazení Lidic je nyní turistickým cílem.

Vypálení Lidic 10. června 1942:

Zdroj: Youtube

Děsivý akt, při kterém rodiče přišli o děti, děti o rodiče

Jak připomenul například web Českého rozhlasu, v noci na 10. června 1942 Lidice obklíčily gestapo a policie. Celkem 173 mužů a chlapců starších patnácti let nahnali nacisté do Horákova statku, na jehož zahradě byli zastřeleni. Lidické ženy byly nejprve převezeny do tělocvičny kladenské reálky, odtud pak do koncentračního tábora v Ravensbrücku.

Rázem osiřelé děti, kromě několika vybraných na poněmčení, vesměs skončily ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Jednou z dívek byla i Marie Šupíková, se kterou Deník přinesl rozhovor před dvěma lety. „Mámy své děti bránily, ale kladenský gestapák vystřelil do stropu na výstrahu, aby je pustily, jinak by je odtrhli násilím. To se mi pořád vrací,“ připomenula Marie Šupíková.

Památník chátral jen v 90. letech

Celkově šlo v Lidicích o čin natolik děsivý, že vyvolal velmi silně negativní ohlas prakticky po celém světě. A pochopitelně se na něj nemohlo zapomenout ani po skončení II. světové války.

Areál Lidic byl prohlášen kulturní památkou 3. března 1962, 16. srpna 1995 byl nařízením vlády prohlášen za národní kulturní památku. Ani tento statut kulturní památky však nezabránil tomu, že památka začala v 90. letech chátrat. Od roku 2001 se však začalo s jeho výraznou záchranou, takže v současnosti lze hovořit o moderním památníku evropské úrovně.


Nahrává se anketa ...

Růžový sad míru a přátelství

Památník Lidice dnes tvoří upravené pietní území se společným hrobem lidických mužů. Má několik částí. Možná nejsymboličtější z nich je Sad míru a přátelství. Ten vznikl z iniciativy anglického lékaře a britského poslance Sira Barnetta Strosse a bylo do něj darováno 29 tisíc keřů růží z dvaatřiceti zemí světa. Růže se tak stala symbolem nových Lidic. Vše na rozloze 3, 5 hektaru. Keře nebyly vysázeny nahodile.

„Z výšky je zřetelný tvar třech květů růží, které jsou tvořeny jednotlivými keři. Největší růže symbolizuje lidické muže, menší růže lidické ženy a nejmenší růže lidické děti,“ uvedl web památníku s tím, že v současné době obsahuje růžový sad celkem 240 odrůd růží na více než čtyřiadvaceti tisících keřích, které jsou pravidelně doplňovány a obměňovány.

A nevinní byli vinni

Dalším z velkých lákadel památníku je stálá expozice s názvem A nevinní byli vinni …, která byla zpřístupněna v roce 2006.

„Expozice vychází z konfrontace strohého betonového prostoru se světelnými obrazy už neexistujících lidí a jejich obce, z připomenutí tváří a jmen, které by neměly zmizet z paměti,“ uvádí oficiální web lidického památníku.

Další pohled na hladinu jezera Milada u Ústí nad Labem
Čistá jezera místo špinavých dolů. Podkrušnohoří láká na unikátní typy rekreace

Prezentované snímky a záběry jsou sestřihány z autentických archivních materiálů a doplněny dotočenými záběry ve stylu starých rodinných filmů. „Kromě světelných projekcí je tvořena i z několika málo dochovaných předmětů zničené obce,“ doplnil web.

Z lidických soch mrazí

Lidice se staly námětem pro tvorbu umělců. Zřejmě nejznámějším takovým dílem je sousoší inspirované osmdesáti dvěma lidickými dětmi, které zahynuly v plynových vozech v Chelmnu. Autorkou je akademická sochařka Marie Uchytilová. První sochy zde byly umístěny již v roce 1995, pomník pak byl kompletní o pět let později. Jak ještě připomíná web památníku, rovněž jsou zde sochařská díla od Bedřicha Stefana - socha truchlící ženy u hrobu lidických mužů a socha matky s dítětem u základů původní školy.

Turistické značení v Česku je třeba neustále obnovovat. Děje se tak například i na oblíbené červené turistické trase (na snímku) mezi Prostějovem a Olomoucí vedoucí přes partie Drahanské vrchoviny.
Po červené, modré, zelené nebo po žluté? Turistické značky nám závidí celý svět

U základů bývalého kostela je hodně emotivní socha ženy chránící si obličej před plameny od profesora Karla Lidického. V Růžovém sadu je ještě sousoší chlapce s děvčetem, které nese název Mír od sochaře Karla Hladíka.

Hluboký a bolestivý zážitek, shodují se návštěvníci

Místo je vedle tuzemských turistů cílem také řady zahraničních turistů. Vyhlazení Lidic a jemu předcházející atentát na Heydricha totiž představuje jednu z nejvýznamnějších událostí, které spojuje Česko s II. světovou válkou.

Jak vypadají Lidice dnes:

Zdroj: Youtube

„Byl to opravdu hluboký zážitek a zároveň hrozný pocit vidět obrázky v muzeu i shlédnout rozhovory se ženami, které lidický teror přežily. Je povinnost každého tam jít a přehodnotit život. Zvláště v době, kdy se nedaleko na Ukrajině dějí takové hrozné věci,“ uvedl na známém cestovatelském webu TripAdvisor holandský uživatel s nickem brokgoud.

Podle Angličana Marka M je zase tento památník připomínkou skutečně smutné a děsivé události, o kterém je třeba se dozvědět. „Prostřednictvím expozic pocítíte bolest lidí, kteří prošli tímto hororovým příběhem,“ uvedl Mark M.