Zell am See: Jarní lyže a mnohem víc...

Nevím, jak vy, ale já jezdím na lyže do Rakouska nejraději v březnu či začátkem dubna. Ceny skipasů klesají, sněhu je ještě dost, lidí na sjezdovkách málo. Když si navíc kromě lyžování dopřejete i saunu, masáž či koupel v některém z vyhlášených wellness center vrátíte se domů jako znovuzrození. Stejně jako já, když jsem tentokrát vsadila na rodinný hotýlek v Alpenblick v Zell am See.

Menší rodinné podniky mají tu velikou výhodu, že se v nich cítíte opravdu vítáni. Majitelé Alpenblicku, rodina Segl, v tomto případě již ve čtvrté generaci, svým hotelem zkrátka žijí. Její členy tu potkáváte během celého dne, jak zdraví hosty, s mnohými se vítají jako se starými známými. Ptají se, jak se vám tu líbí, zda vám něco nechybí. Jejich děti můžete občas vidět u snídaně, nebo jak zaskočí za tátou, za mámou. Přitom nejde o žádný malý penzionek, ale regulerní sporthotel. Celá tato vřelá a pohodová atmosféra se odráží i ve službách zaměstnanců, z nichž mnozí tu svoji kariéru začínali a dnes, často i po destíkách let, stále zůstávají hotelu a jeho majitelům věrni. Vládne tu klid a pohoda a vy se cítíte jako doma.

Hraběcí pokoje či hvězdárna. Holešovský zámek hlásí novinky

Když se vrátíte z lyží (skibus stojí přímo před hotelem), můžete si jít zaplavat do vnitřího či venkovního bazénu. Samozřejmostí je sauna a bylinková pára, masáže i kosmetika. Důraz tu kladou na zdraví. Záda si tedy můžete napravit při fyzioterapii, hodinách jógy či pilates, které jsou v denním programu pro hosty zdarma, stejně jako mnohé další aktivity. Dáte-li dáte přednost posilovně, je vám k dispozici instruktor. A pokud budete mít štěstí, bude vedle vás na páse běhat sám majitel hotelu. Pro milovníky otužování tu mají jednu lahůdku – můžete se pod dozorem instruktorky ponořit do křišťálově čistého ledového jezera Zeller See.

U jídla pak zjistíte, že přednost se tu dává lokálním výrobcům, což ještě více umocní domáckou atmosféru. A rádi sem na večeři zaskočí i místní, což už něco znamená. Kéž by takhle vypadaly i české horské hotely a jejich majitelé. Když víte, že nic není plánováno na okamžitý zisk, ale investováno do budoucnosti, je vám jasné, že tady se nešidí. Zatímco v Rakousku je podobných hotelů spousta, na českých horách jsem na žádný takový nenatrefila.

Majitel nejčastěji neznámý, když máte štěstí, vidíte leda tak provozovatele, který se ovšem jen mihne kolem, většinou jen aby seřval personál, případně zkontroloval kasu. Přitom ceny ve velkých českých a rakouských horských střediscích jsou srovnatelné. Bohužel pro Česko. Nezbývá než doufat, že se tato situace brzy změní.