Poušť, to není jen Sahara nebo nebo Kalahari. Pouště jsou rozmanitá prostředí a rozhodně si je nepředstavujte jen jako obrovské písečné duny. Byli byste daleko od pravdy. Jedním z nejznámějších písečných přesypů na našem území je ten u Vlkova v jižních Čechách, takzvaná česká Sahara. O tamním písečném přesypu jste se možná učili ve škole. Tato nejstarší a nejznámější tuzemská „poušť“ byla vytvořena již v pleistocénu, tedy starších čtvrtohorách.

Rozhledna Salaš nedaleko Uherského Hradiště
Vzhůru k výškám. I v Česku existují místa, kde budete k nebi blíž

Vítr tu přenáší nezpevněný písčitý materiál, který tvoří duny, už po dva miliony let. Písčité vrcholky vystupují do výšky čtyř až šesti metrů nad okolní krajinu a jsou dobře viditelné i zdálky. Asi i proto přesyp nejvíce splňuje naši představu o pouštích a nechybějí tu ani pískomilné rostliny a hmyz. Teplota nad povrchem je přes den až o několik stupňů vyšší než v okolí, protože písek velmi dobře odráží sluneční záření. Vstup na území je zakázán, ale můžete se kochat z cesty.

Kam s námi? Tak by se dal parafrázovat název známého díla Jana Nerudy. Tentokrát se však tato otázka týká nás samotných. Koronavirus a lockdown nás zavřel doma, ale výlety do přírody jsou stále povoleny. Jenže, kam se vydat, abychom se nemačkali s tisíci ostatních výletníků? Lepší než vyhledávat známá a rušná místa je vyrazit na místa neznámá.

Na jižní Moravě zase najdete „poušť“ poblíž města Bzenec. Touto národní přírodní památkou dokonce prochází železniční trať, a právě díky ní byla unikátní oblast zachována. V okolí trati bylo totiž nutné zajistit bezlesý protipožární pás. Přesto je místem, kde žijí chráněné a ohrožené druhy živočichů, rostlin a hub. Moravskou Saharu, jak jí přezdívají, vytvořily sedimenty moře z mladších třetihor.

Jedná se o méně známou, ale o to více vzácnou lokalitu. Váté písky, jak se jí říká, jsou dlouhé až šest kilometrů a mocnost písečné vrstvy je až 30 metrů. U Bzence došlo ve středověku k odlesnění a tato „moravská Sahara“ se rozšířila až do 16 kilometrů čtverečních. Nejvýznamnější lokality pískomilného rostlinstva a živočišstva z celé republiky leží právě tady. Je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou a několik desítek druhů pavouků.

Žijí v Česku mrakolvi?

Že ani nevíte, o jaké zvíře se jedná? Dravé larvy tohoto hmyzu, který běžně žije spíše v Africe, mají zajímavý způsob lovu. Žijí zahrabané v písku nebo suché hlíně, ve kterém vytvářejí nálevkovité pasti, jejichž sypké strany zabraňují úniku drobného hmyzu, který tam spadne.

Poušť - ilustrační foto.
Překvapující jev. Na Sahaře a v Sahelu je více stromů, než se předpokládalo

Nejraději mají mravence. Když mravenec vleze za okraj nálevky, shodí několik zrníček písku na dno a tím upozorní mravkolva a ten na něj začne házet jemný písek, kterým ho shodí k sobě na dno, a pak už následuje hostina. Vyskytují se v písečném přesypu u Píst na Nymbursku. Tato přírodní památka je jedním z posledních písečných přesypů ve středním Polabí. Unikátní a dodnes pohyblivá duna pochází už z období čtvrtohor a je domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů.