Když se rodák z nedaleké Úpice začal prohrabávat kopcem, kde na první pohled nebylo nic k vidění, očekával jen základy ztraceného hradu. Místo toho ale našel zdi na úrovni druhého podlaží. „Když archeologové zjistili, že nádvoří je sedm metrů hluboko a navíc objevili zajímavé architektonické prvky, rozhodli se vykopat celý hrad. Mluvilo se tehdy o velké senzaci, Vízmburku se začalo říkat východočeské Pompeje,“ říká Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk, které se o hrad stará od roku 2008.

Archeologové objevili u Liběšovic na Podbořansku nejstarší studnu v kraji. Pochází z druhé poloviny 7. století.
Archeologové objevili na Ústecku prastarou studnu. Mohl z ní pít i Sámo

K tomu, aby se velká část hradu opět probrala ze spánku, však uběhlo od jeho znovuobjevení ještě spousta času. Sám Jaroslav Balcar kvůli němu zastavil i svůj vlastní dům.

„Manželka pro to měla pochopení. I ona si hrad zamilovala. Navíc jsme chtěli, aby naši obci hrad nedělal ostudu,“ vrací se do ne tak vzdálené minulosti Jaroslav Balcar. V roce 2012 byla hotova projektová dokumentace na rekonstrukci a domluva s Národním památkovým ústavem.

Jak cesta za Šípkovou Růženkou

Začátky rekonstrukce však byly krušné. Sám Balcar je přirovnává k pohádkovým putováním princů za Šípkovou Růženkou: „Hrad byl v dezolátním stavu a museli jsme se k němu probít přes šípkové keře. Na konci cest nás však nečekala princezna v pravém slova smyslu, ale princezna v podobě samotného hradu.“ Jakmile byl hrad zbaven náletových dřevin, začalo se se zastřešením západního křídla. V tu dobu vše svépomocí. „Všichni na hradu dělali ve svém volním času a dalo by se říct, že jen za klobásu a pivo,“ dodává Balcar.

Teprve v roce 2019 získal spolek peníze z grantu a mohl se vrhnout na další části. Práce skončily na konci loňského roku a letos na konci května se hrad otevřel veřejnosti. A zájem je velký. Za necelé dva měsíce si cestu do „východočeských Pompejí“ našlo skoro pět tisíc lidí. Navíc „hradní pán“ neusíná na vavřínech a chystá další opravy středověké stavby.

Ještě další práce

„Jádro hradu je na 100 procent dokončené, ale čekají nás ještě další práce. Jen si teď chvilku odpočineme a na podzim chceme pokračovat. Například ve zpevnění skály či parkánové hradby,“ dodává Balcar. Hradní zřícenina Vízmburku přitom není jediná, která se po staletích opět dostala na „světlo boží“.

Kostru koně i pohřeb dítěte před 4 tisíci lety odkryly archeologické nálezy v lokalitě Na Kačence u Moravského Krumlova. Na snímku archeolog David Humpola.
Čtyři tisíce let skryté. Archeologové našli kostru dítěte a "draka"

V lednu roku 2019 našli archeologové při záchranném průzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrovna v Pardubickém kraji nejstarší pravěku dřevěnou studnu na světě. Archeologové studnu, jež se má v budoucnu stát součástí muzeální expozice, datují do let 5256 až 2555 před naším letopočtem. Na pražském Vyšehradě objevili v roce 2014 archeologové základy jednoho z největších kostelů střední Evropy. Jedná se rovněž asi o nejstarší známý vyšehradský kostel. Pozůstatky kostela byly nalezeny zhruba 150 metrů od hlavní baziliky na Vyšehradě.