Chorvaté obvykle říkají, že Češi do Chorvatska patří, a připomínají tradici, že je země pro české turisty klíčová. Od doby vlády komunistů ale nebylo cestování tak těžké jako nyní. Kolik Čechů na chorvatských plážích byste letos považovali za úspěch?
Češi byli prvními turisty, kteří na chorvatské pobřeží přijeli. Jejich první organizované zájezdy tu byly už na konci 19. století, a přetrvává to až do dnešní doby. Kdo by chtěl vidět, jak to tehdy vypadalo, měl by se podívat na film Jiřího Menzela Vaše moře, naše moře. Nejlepším rokem pro turismus v Chorvatsku byl ale rok 2019, kdy k nám přijelo přes 800 tisíc návštěvníků z České republiky. Čeští turisté přijížděli do Chorvatska dokonce i v době války, loni v době covidu situace byla horší, přesto jsme tu i loni měli asi 520 tisíc turistů z České republiky.

A jaké množství turistů z Česka byste si tedy přáli?
Když se bavíme o očekávání, kolik Čechů by mohlo přijet v letošním roce, tak říkáme, že by to mohlo být o deset až dvacet procent více než loni. Rozhodně jich čekáme vysoký počet, protože zájemci o cestu do Chorvatska nám neustále volají ze všech koutů Česka a ptají se, jak mohou přijet, jaké jsou podmínky pro cestování. A protože zájem je opravdu vysoký, tak očekáváme i vysokou návštěvnost.

Kvůli příjezdu ale musí lidé splňovat složité procedury. Nekomplikují jim příliš tyto potíže jejich cestování?
Protože Českou republiku a Chorvatsko pojí přátelství a v jejich vzájemných vztazích nejsou žádné nedořešené otázky, tak se snažíme být k českým turistům co nejvstřícnější, a vyřešit jakýkoliv problém, který by mohl nastat. Nedávno se setkali ministr zahraničních věcí Česka Jakub Kulhánek a Chorvatska Gordan Grlić Radman, aby projednali možnosti zjednodušení podmínek pro vstup do Chorvatska i návrat zpět. V důsledku těchto rozhovorů se skutečně podařilo turistům usnadnit, co jen bylo možné.

Kontroly na hranicích mezi Chorvatskem a Maďarskem přesto odbavení zpomalují. Budou se stále důsledně kontrolovat všichni příchozí, nestačily by namátkové kontroly?
Sama jsem nedávno jela z Prahy do Chorvatska do Splitu prvním vlakem pro turisty, a musím říci, že odbavení na hranicích mezi Maďarskem a Chorvatskem bylo prostě skvělé. Netrvalo to ani o chvilku déle, než bylo nezbytné, a vlak o 15 vagonech s více než třemi sty lidmi byl odbaven za 45 minut, a to včetně výměny lokomotivy. Samozřejmě by bylo jednodušší, kdyby Chorvatsko bylo také v Schengenském prostoru, a nemusely se tak dělat kontroly na hranicích s Maďarskem anebo Slovinskem.

Největší masa lidí ale pojede autem. Nejhorší to na hranicích podle dosavadních zkušeností cestovatelů bývá v pátek a sobotu. Co když opravdu přijede hodně lidí a prostojí „půlku dovolené“ na hranicích, zejména na dálnicích?
Je pravda, že spousta lidí pro cestu volí auto, což je pro ně nejkomfortnější způsob dopravy z bodu A do bodu B. V Chorvatsku již máme nový a efektivní dálniční systém, dálnice vede od hranice až k pobřeží moře. Když jsme ji stavěli, nepočítali jsme ale s tím, že po ní bude jezdit tolik turistů, takže už nyní bývá plná aut. Turisté z Česka obvykle volí cestu přes Slovinsko a na této dálnici se opravdu ve špičce v nejvypjatější části sezony na hranici vytvářejí fronty.

Nemohli byste tedy odbavení urychlit?
Snažíme se to se Slovinskem řešit, ale takové množství aut opravdu někdy nemůže odjet dostatečně rychle. Rozhodně bych každému, kdo jede do Chorvatska, doporučila vyplnit elektronický dotazník EnterCroatia, který jim pomůže k rychlému překročení hranice. Když to na hranicích rychle digitálně zkontrolují, tak to velmi urychlí proces odbavení. Naše pohraniční kontrola se snaží, aby ten proces byl co nejrychlejší a co nejjednodušší, tento formulář je proto velmi účinný.

Musí na hranicích kontrolovat všechny, nestačilo by to namátkově?
Myslím si, že na hranicích kontrolují všechny příchozí. Ale odbavení s elektronickým formulářem může být velmi rychlé, na celé auto může stačit jedna minuta nebo dvě. 

Kontroly na hranicích se provádějí kvůli překračování hranic Schengenského prostoru. Proč v něm Chorvatsko zatím není?
Strategickým cílem Chorvatska je stát se součástí Schengenského prostoru, aby se zjednodušil pohyb osob a zboží. Důležité ale je to, že by se v tom případě stala více než 1300 kilometrů dlouhá hranice Chorvatska se státy mimo Evropskou unii nejdelší státní hranicí Schengenského prostoru. Nyní je nejdelší hranice mezi Finskem a Ruskem. Z tohoto pohledu by se potom otázka migrace přes tuto hranici řešila pro celý Schengen a znamená to, že vstup Chorvatska do Schengenského prostoru je i bezpečnostní otázkou. Nyní na této hranici máme několik tisíc policistů.

Co tedy vstupu do Schengenu brání?
Technicky jsme již připraveni a ministerstvo vnitra dělá vše pro to, abychom mohli fungovat jako hranice Schengenu. Ale důležité bude politické rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Nicméně očekáváme, že by to mělo být vyřešeno do roka. A ráda bych dodala, že si velmi ceníme postoje a podpory České republiky pro snahu Chorvatska vstoupit do Schengenu.

Loni čeští turisté v Chorvatsku zjistili, že kvůli krizi zdražovalo jídlo i služby. Zdraží také letos?
Jak víme, ceny vznikají na základě nabídky a poptávky. Je to tedy otázka trhu a toho, jak funguje, a podle toho jdou ceny nahoru nebo dolů. Neočekáváme, že by ceny byly letos vyšší než loni, ale jestli tomu tak skutečně bude, to přesto nedokážu říct. Samozřejmě záleží i na počtech turistů, pokud jich přijede málo, ceny klesnou, a pokud jich bude mnoho, tak ceny porostou. Trh takhle prostě funguje. My se snažíme zejména ovlivnit služby tak, aby jejich kvalita byla výborná, a lidé za svoje peníze dostali to, co si zaslouží. Ještě bych ráda připomněla, že také z Česka již kromě běžných turistů do Chorvatska jezdí i velmi vybraná klientela, tedy lidé, kteří z marín vyrážejí na jachtách na moře anebo ti, kteří tráví dovolenou v pětihvězdičkových hotelech.

Chorvatsko je pro české dovolenkáře destinace číslo jedna. Nemáte přesto obavy z konkurence, například Balkánských zemí či z Itálie?
Loni, v roce koronavirové pandemie, jsme byli nejatraktivnější turistickou destinací v oblasti Středozemního moře. Chceme, aby tomu tak bylo také v letošním roce. A konkurence je podle nás prospěšná věc, protože nás i ostatní nutí zvyšovat už tak vysoké standardy služeb, nutí ze sebe vydat to nejlepší. Proto jsme ostatně zřídili program Safe stay in Croatia (Bezpečný pobyt v Chorvatsku), který všechny ujišťuje, že přijíždějí do země, která je z epidemiologického hlediska skutečně bezpečnou destinací.

Můžete tento program blíže představit?
Účastní se jej 13 tisíc subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Poznáte je na první pohled podle toho, že na vchodu mají nalepenou samolepku tohoto projektu. Kdo by nedodržel stanovené standardy, musel by ji zase odstranit. Právo mít ji nalepenou tedy znamená, že splníte spoustu opatření a pravidel, což se pečlivě kontroluje. Kdo by je nesplnil, tak mu nejen inspektoři odlepí nálepku, ale čekaly by ho i další sankce. Také máme od 1. května další program „Věř mi, já jsem tam byl“, kde lidé popisují své vlastní zážitky z návštěvy různých míst Chorvatska. A lákáme taky takzvané digitální nomády, tedy lidi z celého světa připojené na internet, kteří by zde se speciálním statusem mohli pobývat až po dobu jednoho roku. Chceme, aby bylo Chorvatsko známé jako země vstřícná i k těmto lidem, kteří žijí v souladu s moderními trendy, a jako země plná života. Plná slunce, sportu, aktivní turistiky, gastronomie a otevřená lidem cestujícím za zdravím.

Turisty lákáte hlavně na moře, ale zatím to neplatí o vnitrozemí. Proč?
Chorvatsko má krásnou přírodu, hory a venkov, který je vhodný pro cykloturistiku. Ostatně před pár dny to prokázal český podnikatel Mike Saran, který na kole za devět dní podnikl jízdu z Prahy do Splitu, aby ukázal lidem, že se do Chorvatska dá jezdit nejen k moři, ale také do vnitrozemí a to právě na kole. Ano, když máte pobřeží dlouhé 1777 km – a to prosím nepočítaje v to více než 1200 nádherných ostrovů – není těžké turisty přilákat k moři. Ale máme také 20 národních parků a rezervací, lákavé jsou i oblasti střední a východní Slavonie či okolí Záhřebu, kam se mohou turisté vypravit za kulturou, církevními památkami nebo ukázkami vesnického života. Zajímavé jsou i vinice, termální lázně a řada dalších věcí, za kterými lidé mohou jezdit po celý rok, nejenom v létě.

Jste turistická země. Nevyplatilo by se vám přijmout euro? V Česku se o společné evropské měně taktně mlčí, kdy se počítá s jejím přijetím u vás?
Chorvatsko má velký zájem vstoupit do eurozóny. Jsme přesvědčeni, že se nám euro vyplatí, že jeho výhody převažují. Ostatně kdybyste si dnes chtěli v Chorvatsku zakoupit nemovitost, tak by vám zřejmě nejprve řekli cenu v eurech, i když by se nakonec platilo v kunách. Chorvaté totiž v sobě už nyní mají zakořeněnou potřebu přepočítat si ceny v eurech, takže jsou na euro připraveni. Zatím ještě stále probíhá proces prověřování, zda je Chorvatsko dostatečně připraveno splnit všechny požadavky Evropské unie, aby mohlo do eurozóny vstoupit, ale jsme přesvědčeni, že se nám to podaří do roku 2023.

Chorvatsko bylo velkým vzorem premiéra Andreje Babiše v jeho projektu elektronické evidence tržeb (EET). V době koronavirové pandemie ale jako by se ním zavřela voda, EET byla přerušena do konce příštího roku a čeští politici o EET před volbami raději mlčí. Jak po letech zkušeností dopadl její chorvatský předobraz?
Chorvatsko skutečně s tímto projektem začalo, a také v něm stále pokračuje. Tržby v obchodech, restauracích a službách samozřejmě byly v době koronavirové pandemie nižší, ale nebyl důvod od evidence tržeb upustit. Chorvatsko bylo nejen původní zemí, kde tento systém vznikl, ale také způsob řešení IT je chorvatský. A v praxi se prokázalo, že tento systém funguje. Stále jsme přesvědčeni, že je to normální věc, že se takhle obchod prostě dělá – když mám tržby, je správné z nich platit daně. Takže ano: evidence tržeb byla a zůstává úspěšným projektem a nikdy jsme nad ním neměli žádné otazníky, takže stále běží a poběží i nadále.