V úterý 4. února 2020 napsal tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v komentáři pro Mladou Frontu Dnes: „K panice není důvod. Mnohem pravděpodobnější zabiják, který na nás číhá, je běžná chřipka.” Očekával, že koronavirus bude tématem pro média „ještě týdny, možná měsíce” a apeloval na pomoc Číně, která byla v té době jedinou zemí, kterou koronavirus citelněji zasáhl.

Dnes je všechno jinak. Vojtěch už není ministrem, poroučel se i jeho nástupce a covid-19 v Česku právě zachvátil miliontý lidský organismus. Viru se zatím daří nejvíce v Královéhradeckém kraji. V okresech Trutnov a Náchod dosud hygienici prokázali přes 12,5 tisíce případů na sto tisíc obyvatel. K podobně vysoké promořenosti se blíží také sousední okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou, dvanáctitisícovou hranici překročil i opavský okres.

Centra nákazy v menších městech

Oproti původním očekáváním nejsou hlavními ohnisky covid-19 velká města. V Praze bylo dosud zaznamenáno 110 tisíc případů, tedy „jen” 8,3 tisíce na sto tisíc obyvatel. V Brně je to 7,7 tisíce a v Ostravě 9,6 tisíce. Smutné prvenství mezi městy s více než 10 tisíci obyvateli drží podkrkonošský Trutnov s 15 tisíci případy na (hypotetických) sto tisíc obyvatel. Následuje Havlíčkův Brod s 13,5 tisíci přenosy nákazy a Rychnov nad Kněžnou s 13 tisíci. Naopak nejúspěšněji vzdorují pod Krušnými horami – v Klášterci nad Ohří, Bílině a Kadani virus nakazil pouze pět až šest procent populace.

Vakcinolog Roman Chlíbek
Vakcinolog Roman Chlíbek: Další vlna covidu bude poslední. Díky očkování

Když do srovnání zařadíme i malé obce, rozdíly se podstatně zvýrazní. Na jednu stranu stále existuje 21 covid-free obcí, kde se dosud neprokázala ani jedna nákaza. Všechno to jsou malé vesničky, nejlidnatější z nich jsou Kuroslepy na Třebíčsku se 146 obyvateli. Nedaleko od nich však leží Jakubov, kde byl koronavirus zjištěn již pětapadesátkrát. Dědina má přitom jen 104 obyvatel, patří jí tak na žebříčku promořenosti první místo.

Best in covid

Až do podzimu nic nenasvědčovalo tomu, že rychlost šíření viru v české kotlině nabere takové obrátky. Za 21 dní od prvního hlášeného výskytu covid-19 bylo nakažených v Česku tisíc. Ale pak trvalo téměř čtvrt roku, než se tento počet zdesetinásobil. Ještě prvního září bylo v zemi registrováno jen 25 tisíc případů. Pak ale následoval explozivní vzestup. Na začátku října padla statisícová hranice, 24. října už bylo nakažených čtvrt milionu. Měsíc nato si covid-19 v ČR připsal půl milionu ověřených přenosů. A prosincové zpomalení vystřídalo v lednu další citelné zrychlení. Hranice jednoho milionu padla symbolicky 2. 2. 2021.

Není překvapivé, že více případů onemocnění nemá žádná menší země. Milion obyvatel s prodělaným nebo právě zakoušeným covidem-19 ale nemá ani žádný ze států podobně lidnatých jako Česká republika. Relativně nejblíž je Portugalsko a Belgie s méně než tři čtvrtě milionu infekcí. Švédsko, které se na rozdíl od zbytku Evropy nevydalo cestou tvrdých restrikcí, má méně než 600 tisíc případů. V sousedním Rakousku, kde pandemie propukla dříve a intenzivněji, jich je 420 tisíc a v Maďarsku ještě o desetinu méně. Řecko dosud ohlásilo pouze 160 tisíc výskytů koronaviru.

Vizitka zdravotnictví

Přesto je tu jedna statistika, kterou se může tuzemské zdravotnictví pyšnit: relativně nízká smrtnost. Zhruba 16,6 tisíce úmrtí na milion případů znamená, že nemoci podlehlo méně než 1,7 procenta nakažených. V Itálii, ale třeba i ve zmíněném Maďarsku je to dvakrát více. Vyšší smrtnost mají všechny sousední státy, naopak nižší jen hrstka – například Norsko, Dánsko či Nizozemsko.

Nízká smrtnost přesto nemůže zvrátit důsledky rekordního rozšíření viru. Česku proto v Evropě paří čtvrtá příčka v počtu úmrtí na počet obyvatel.