Voňavé, výhřevné a levné. Rostoucí ceny energií tlačí lidi k návratu ke dřevu

Příprava na dny, kdy se venku pořádně ochladí, začíná pro majitele kamen v prvé řadě přípravou dřeva, kterým budou svou chalupu či dům vytápět. Zatímco před rokem správa lesů lamentovala nad tím, že neví, co má dělat se dřevem z lesů napadených kůrovcem nebo z polomů způsobených stále častějšími vichřicemi, v současné době s navýšeným zájmem zákazníků šroubují prodejci ceny dřeva nahoru. Vítr v peněžence vám však rozhodně neudělá. Když přiložíte ruku k dílu, dá se na něm i ušetřit.

Naštípané, prosušené dřevo si můžete nechat přivézt domů, jedinou prací pak bude naskládání do dřevníku. V takovém případě si lze vybrat od paletového prodeje po balíčky na jedno či více použití, a trochu si připlatíte. Pokud si však necháte přivézt metrové dřevo, které si nařežete a naštípete sami, může být i více než o polovinu levnější. „Kubík metrového dřeva lze pořídit podle oblasti těžení a hmotnatosti stromu již od sta korun,“ říká Petr Tichý, produktový specialista sítě prodejen Hecht – specialista na zahradu.

Na návštěvě: Chatka v zahrádkářské kolonii

Musíte však získat povolení od správy daného lesa a vědět, které stromy lze těžit. Jako palivové dřevo se většinou využívají nevyužité kusy kmenů z polomů a průřezů. Nemáte-li žádné zkušenosti, bude vždy bezpečnější, když vám s kácením stromů pomůže někdo s patřičnou praxí. Další podmínkou je, že zajistíte transport dřeva z lesa. Šikovným pomocníkem může být elektrická čtyřkolka, která nepůsobí velký hluk. „Kmen lze po částech vytahat na laně k cestě, kde jej nařežete na špalky a ty pak odvezete na přívěsném vozíku,“ přidává další tip Petr Tichý.

Pila, sekerka, štípačka

Čerstvé dřevo je potřeba co nejrychleji zpracovat, neboť nařezané a naštípané dřevo se lépe ukládá a také rychleji a lépe schne. Vítaným pomocníkem bude při téhle práci řetězová pila. Na porcování kmenů a větví je možné použít i okružní pilu s kolébkou. Samozřejmě lze dřevo řezat i ruční obloukovou pilou, nejlépe s korunkovým zubem na vlhké dřevo.

Chcete-li pořizovat pilu novou, berte jako hlavní kritérium množství dřeva, které s ní chcete připravovat. „Bude-li to více než pět metrů kubických ročně, případně plánujete pilu používat přímo v lese, vyberte si benzinovou,“ radí Tomáš Boukal, zástupce značky Fieldmann. Zpravidla podle něj stačí pořídit si pilu s objemem motoru 45–50 centimetrů kubických. Budete mít stroj s dostatečně velkým výkonem, a přitom nebudete limitováni elektrickým kabelem.

„Musíte však počítat s náročnější obsluhou, jako je míchání paliva či dodržení správného postupu při startování,“ upozorňuje Tomáš Boukal. K prořezům výhradně na zahradě, kdy na hromadě zůstane méně než pět kubických metrů větví a polen, zvolte pilu elektrickou. Její výhodou je jednodušší údržba a ovládání, většinou také nižší hmotnost, jistou nevýhodou však zpravidla bývá nižší výkon. Kdo nechce řešit benzin ani elektřinu a pilu používá hlavně na domácí řezání dřeva, sáhne po akumulátorové řetězové pile. Je tichá, ekologická a úsporná. Při nákupu myslete kromě množství dřeva, které s ní chcete připravovat, také na bezpečnostní prvky. Samozřejmostí je zubová opěrka zamezující zpětnému rázu, bezpečnostní brzda řetězu, která po uvolnění hlavního spínače při přerušení práce okamžitě zastaví řetěz pily, či protiskluzová horní rukojeť. Výhodou je antivibrační systém, který minimalizuje přenos vibrací stroje na vaše ruce, také třeba zachytávač řetězu, který bezpečně zadrží spadlý nebo přetržený řetěz tak, aby ze stroje nevylétl.

Náročnější údržba

U benzinových pil musíte počítat s náročnější údržbou. Především je třeba pravidelně čistit vzduchový filtr zachytávající nečistoty ze vzduchu, který je nasáván do motoru. Čas od času kontrolujte také svíčku. Známkou dobře seřízeného motorku je šedobílý povlak její zapalovací části. Při černém zbarvení nechte motor v servisu zkontrolovat, případně seřídit. Základem vždycky pochopitelně musí být správně nabroušený řetěz. Obvykle sami ucítíte, že pila již neřeže tak dobře jako dříve. Dalším ukazatelem jsou zmenšující se piliny, které pila produkuje. Čím jsou drobnější, tím je řetěz tupější. „Samotné nabroušení řetězu není zrovna nejjednodušší úkon, svěřte ho specializovanému servisu,“ doporučuje Tomáš Boukal.

Bezpečný komín je základ. Jeho revizi byste neměli podcenit

Čištění pily provádějte po každém řezání. Než své motorové pomocnici dopřejete delší odpočinek během zimy, demontujte lištu s řetězem a vyčistěte okolí hnacího ozubeného kola neboli řetězky i kryt, jehož součástí je zpravidla i bezpečnostní brzda řetězu. Nezapomeňte vyčistit už zmíněný vzduchový filtr. Stačí ho vyfoukat kompresorem nebo očistit čistým štětcem. Ukládáte-li pilu na delší dobu, neměla by v nádrži zůstat palivová směs.

Vyplatí se mít pořádnou sekeru

Když máte dřevo nařezané na špalky, ať už pomocí řetězové, či okružní pily, většinou tím práce nekončí. Musíte špalky naštípat na menší kusy. Velká polena a kmeny je třeba nejprve rozdělit, než je můžete zpracovat sekerou. Pomocí štípacích klínů a pořádného kladiva nebo palice několika ranami rozštípnete dřevo široké i několik desítek centimetrů. Výběru sekery byste měli věnovat dostatek času a pozornosti. Vyplatí se to. S kvalitní, dobře vyváženou a jako břitva ostrou sekerou vám půjde štípání dřeva daleko rychleji. Čím ostřejší břit, tím snadnější sekání.

Vaši práci také hodně ovlivní hmotnost. Těžké sekery mají razantnější dopad a nárazem předají dost hybné síly. Rozhodně ale neplatí, že čím těžší sekera, tím lépe. Polena s hodně těžkým nástrojem budete štípat spíše pomocí jeho hmotnosti, než energií z pořádného rozmáchnutí – a budete potřebovat seknout vícekrát. Platí pravidlo, že topůrko by mělo být dlouhé přibližně jako vaše paže. Zbytečně krátká sekera nemá dostatečný švih a dlouhá je zase nepřesná a hůře se s ní manipuluje. Jestli zvolíte tradiční násadu z jasanového, bukového nebo ořechového dřeva nebo vsadíte na kompozitní materiál, záleží jen na vás. Podstatné a důležité je, aby vám sekera dobře seděla do ruky.

Počítejte s tím, že pro zpracování velikých kusů dřeva už budete potřebovat kalač, který má delší násadu, širší klínovitý tvar a těžší hlavici než štípací sekera. Menší nástroj zase použijete nejen na menší polínka, ale také na odseknutí vyčnívající části z velkého nepravidelně rozštípnutého kusu. Dokážete s ním seknout daleko přesněji.

Dá se to i usnadnit

Ohánět se sekerou není dřina pro každého. Práci si lze výrazně usnadnit i urychlit hydraulickou štípačkou dřeva. Na trhu najdete horizontální a vertikální varianty. Zpracovat odpad, který zůstává především po řezání, vám zase pomůže drtič. Rozseká větve na drobné kousky, které pak lze použít jako mulč. Štěpkovač je zase zpracuje na menší odštěpky, použitelné na provzdušnění kompostu, případně roztápění kamen.

Rekonstrukce krok za krokem: Střecha nad hlavou

Topte jedině dobře proschlým dřevem, jež má daleko vyšší výhřevnost. Nejlepší je dub a buk, vydrží hořet krásně dlouho. A nejkrásněji voní dřevo z ovocných stromů. Než přiložíte polínka do kamen, jejich zbytková vlhkost by měla klesnout pod dvacet procent. Počítejte tak s tím, že měkké dřevo budete muset nechat schnout přibližně jeden rok, tvrdé druhy dva až tři roky. Podstatnou roli během procesu sušení hraje způsob skladování. Místo by mělo být kryté před deštěm, suché a dobře provzdušněné – ideálně venku v přístřešku beze stěn, jinak začne dřevo hnít. Zamezte kontaktu vyskládaného dřeva s vlhkostí zespodu, třeba postavením na paletu. Dřevník by měl být co nejvíce otevřený ze všech stran, nechte od zdi a mezi sloupci polínek mezery. Polínka také neskládejte příliš těsně k sobě.

Výhoda briket

Okamžitě můžete topit, navíc účinně a ekologicky, s pomocí dřevěných briket, které se vyrábějí z recyklovaného dřevního odpadu. Při průměrné vlhkosti přibližně deset procent se také snižuje riziko usazování dehtových nánosů v komíně a kouřovodu. Brikety mají dlouhou dobu hoření, vysokou výhřevnost a jsou vhodné i na podpal. Dávejte ale pozor při plnění kamen. Během hoření zvětšují objem, proto by se ohnisko nemělo plnit až po okraj. Pro kamna, ale především pro automatické kotle, byly z hlediska pohodlí obsluhy skvělým pomocníkem dřevěné peletky, ekologicky nezávadné tuhé palivo vyrobené z lisovaných pilin a průmyslových odpadů při dřevovýrobě.

Zapalování a přikládání je automatické, chod kotle i tepelnou pohodu řídíte přes pokojový termostat. Pokud máte správný model, dokonce se kotel sám i vyčistí. Výhodou je také snadné uskladnění, protože peletky zabírají ve srovnání s dřevem či briketami méně prostoru. V současné době ale bohužel tohle alternativní palivo z trhu rychle mizí a navíc výrazně podražilo. Příčinou je především výpadek dodávek z Ukrajiny, Běloruska a Ruska, zdražení dopravy a také nedostatek dřevních pilin.

Proč se z nich kouří

Aby oheň hořel, jak má, musíte se také postarat o svá kamna. Na začátku a na konci topné sezony byste měli zkontrolovat, případně vyčistit kouřovody a komín. Nejjednodušší je použít čisticí poleno nebo chemický čistič, které se pokládají na rozpálené palivo. Látky uvolněné hořením pak při průchodu komínem přemění saze na oxid uhličitý, jenž vyjde ven se spalinami. Jestliže dáváte přednost mechanickému čištění, můžete použít čisticí tvarovku pro kouřovody nebo průmyslový vysavač. Včas objednejte návštěvu kominíka. Revizi komína musí podle zákona provést odborný technik nebo kominík minimálně jednou za dvanáct měsíců. Před zahájením sezony byste měli zkontrolovat stav těsnění kolem dvířek a v případě krbových kamen také skla.

Magazín Bydlení: Levné, ale luxusní bydlení lze mít v chatce

V průběhu topné sezony stačí čas od času otřít kamna hadříkem mírně navlhčeným v čisté vodě bez chemických přípravků, což platí pro kamna plechová, kachlová a litinová. Nejčastější a nejpracnější činností je pak pravidelné vybírání popela. Práci si usnadníte speciálním vysavačem. Po sezoně je dobré rozebrat topeniště a vysát ho – zbylý popel by nasával vzdušnou vlhkost a mohl by vyvolat korozi. Zkontrolujte také obklady a případně nechte vyměnit poškozené pláty šamotu.

Pozor na špatný tah komína

Co dělat, když se při zatopení zaplní místnost kouřem? Nejčastějším problémem bývá špatný tah komína. Na vině může být špatné vyspárování, takže komín netěsní, možná je jenom zanesený spalinami z předchozího vytápění. Problém může způsobovat i třeba špatně nastavená redukční klapka kouřovodu. Možných příčin je hodně a nejlepší cestu, jak problémům s tahem předejít, představuje konzultace s odborníkem – kamnářem či kominíkem. Je-li tah v pořádku, možná jen špatně topíte. Při zatápění byste měli zkontrolovat, zda jsou uzavřeny čisticí otvory komína a naopak otevřený přívod primárního vzduchu.

U nových kamen může být zdrojem kouře a zápachu vypalování ochranného laku. Jde naštěstí o přechodnou záležitost. Kapku zručnosti a zkušenosti vyžaduje nakládání do kamen. Možná se z nich kouří, protože jste dali málo dřeva či jste ho špatně srovnali. Úplně dolů má přijít podpalovač, na něj zmačkaný papír, přes něj tenké třísky, na ně dostatek tenkých polínek a až úplně nahoru několik silnějších polen, aby měl oheň co stravovat, až se rozhoří. Mezi všemi těmito vrstvami musí být dost prostoru, aby tudy mohl volně proudit vzduch.