Premiér „moudře“ usoudil, že pro vládu je potřebnější volič nenaštvaný než zdravý. A tak Adamu Vojtěchovi taktně naznačil, že testy na covid mají zůstat bezplatné. Tentokrát to asi nebude mít tragické následky, jako když zrušil proticovidová opatření na sklonku loňského léta.

Bezplatné, dostupné a poměrně pohodlné testy sice nenutí lidi k tomu, aby se očkovali, když chtějí na sport, kulturu či do restaurace. Kdyby byly zpoplatněny, zas by se zatvrdili „odmítači“ a „popírači“. Mnozí by se testování vyhýbali. Hygienici a lékaři by měli menší přehled o vývoji pandemie.

Horší jsou jiné věci. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška zatím není očkováno přes půl milionu lidí starších šedesáti let. Více než čtyři sta tisíc z nich nemoc neprodělalo. Mnozí trpí chronickými nemocemi. Riziko trvalých následků či dokonce smrti při nákaze je tedy vysoké.

Pokud by nová vlna covidu zasáhla tyto lidi, může se v menším opakovat humanitární katastrofa loňského podzimu. Nebezpečí zvyšuje i liknavý přístup při kontrolách bezinfekčnosti. Ve většině restaurací, v mnohých hotelech a na mnoha kulturních akcích po vás není potvrzení vyžadováno. Stát by tuto povinnost měl výslovně uložit provozovatelům a bdít nad tím.

Máme dosti důvodů se domnívat, že podzim nebude tak černý jako ten loňský. Vakcíny slušně fungují, většina dospělých je očkována. Navíc se zdá, že s nemocí se setkalo víc lidí než zaznamenaných jeden a tři čtvrtě milionu. Kolektivní imunita obyvatelstva je tedy vyšší, než se čekalo.

Je však potřeba se pojistit proti nejhoršímu scénáři. Už bylo dost zbytečných úmrtí. Nejdokonalejší pojistkou je povinné očkování pro všechny starší osmnácti let. (Pokud jim to umožňuje zdraví.) Zní to sice radikálně. Proč se ale nezbavit nemoci, když máme prostředky? Sám pro sebe a svou rodinu by to přece udělal každý.