Součkovi pomohla pauza
Na končící fotbalový ročník se bude vzpomínat jako na „sezonu koronavirovou“. Dotěrná pandemie udělala z ligových i pohárových soutěží v celé Evropě nevábně páchnoucí bramboračku a jistě se lze (nejen v Česku, zemi plné rozumbradů) bavit o tom, zda dění na trávnících všemi změnami nepřišlo o veškerou regulérnost.
Dají se najít i pozitiva? Příběh Tomáše Součka ukazuje, že ano. Hvězda Slavie to po příchodu do Anglie neměla lehké. Bojovnému záložníkovi nescházela snaha, ale musel si zvykat na jinou roli, než ve které byl zvyklý šéfovat v Edenu. Spoluhráči mu moc nepůjčovali míč, při útočení se nevyvaroval občasné zbrklosti, potkalo ho i zranění. Do ideálu měly jeho londýnské začátky daleko.
Koronavirová pauza přišla s trochou nadsázky jako dar z nebes. Souček měl čas osahat si nové prostředí, s trenérem Moyesem si vyříkali, co se od něj na hřišti čeká, a zrodila se hvězda. Český válečník se zařadil mezi tahouny West Hamu a výrazně přispěl k záchraně v Premier League. Kdo ví, jestli by se tak rychle chytil, nebýt nucené přestávky?