Přišlo vám chování poslanců minulý týden šílené? To šestihodinové řečnění? To dětinské využívání přestávečky, abychom mluvčího umlčeli? Ty duté proslovy plné žluči? Nuže vězte, že poslanci se chovají logicky.

Takový poslanec je sice dle zákona svobodnější než lid, ale sněmovna je fešácký kriminál, kde platí jiná pravidla než ve vnějším světě. Především si musíte zvyknout na čtyřroli: lstivý nepřítel, demagogický řečník, tvrdý vyjednávač a kámoš. Toto vše uplatňujete vůči jednomu člověku z protivné strany. Tu ho u pultíku podrazíte, hned potom ho pomluvíte, večer s ním v zákulisí uzavřete dohodu, před půlnocí ji spolu zapijete v jednom ze sněmovních barů.

Kateřina Perknerová
Prezident Andrej Babiš? Možnost i pro pětikoalici

Tvůrcové jednacího řádu byli jako děti. Bolševismus skončil, vše se zdálo sladké. Věřili, že politici se budou dohadovat, jak nejlépe sloužit. Dali obrovský prostor opozici, včetně neomezených přednostních práv.

V dobré víře chtěli, aby předseda strany či klubu měl prostor pro shrnutí názoru svých soukmenovců. Viděli jsme, jak to používal Tomio Okamura. Ale netahejme ho za flígr. Dnes ministersky tvářící se Zbyněk Stanjura obstruoval úplně stejně proti mnohem méně spornému zákonu o elektronické evidenci tržeb.

Za třicet let se poslanci naučili využívat jednací řád do krajnosti. Plénum sněmovny není určeno pro spolupráci či jednání. Je to bitevní pole. Vše je povoleno, abyste protivníka zne-uctili, zadupali do země a vzali mu sebevědomí.

Martin Komárek.
Nápady pana ministra

Včerejší opozice, dnes vláda, šlape po včerejší vládě, dnes opozici, za to, že jednání protahuje. A kolik nás to stojí. Jenže až se role vymění, vše se bude opakovat. Sněmovní fešácký kriminál má pro občany jednu výhodu: skutečně omezuje moc kabinetu. A jednu nevýhodu: cokoli, co by lidem prospělo, se prosazuje šíleně těžko.

Chtělo by to najít rovnováhu. A jsme v kruhu. O té musí rozhodnout poslanci, zatížení shora popsanými zlozvyky.