Viděli jsme částečné zatmění Slunce. Bylo úžasné zírat přes troje sluneční brýle, jak bylo vykousnuté jako logo Applu. Mohli jsme si však náhle všimnout i Slunce samotného.

Obyčejně se do něj člověk nedívá, aby si nezkazil oči, a co by se otravoval se třemi slunečními brýlemi či začouzeným sklíčkem. Na naši domovskou hvězdu se nanejvýš horšíme. Buď zaleze, když se chceme opalovat, nebo žhne jako v Údolí smrti, když se plahočíme na Říp.

Zkrátka věci kolem nás potřebují oživit něčím výjimečným, máme-li si jich všimnout. Jen málokdo je dvakrát vzrušen atlety tryskajícími po oválu. Když je ale předběhne fotograf, to je teprv něco a do hry vstupují i ti běžci.

Dát věci váhu můžeme ale i jinak. Kdo se dnes zabývá tím, kde končí Pacifik a začíná Atlantik? Indický oceán bychom už asi ani neuměli pojmenovat. Když si ale geografové vymyslí nový a dají mu jméno Jižní, panečku, to je jiná. Hned se podíváme, kde jsou ty ostatní.