Kliknutím zvětšíteVěž katedrály Svatého Bartoloměje v Plzni je nejvyšší kostelní věž v České republice. Je vysoká 102,26 metru a na vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 299 schodů. Z ochozu je úžasný výhled do kraje a za dobrého počasí uvidíte vrcholky Šumavy a Českého lesa. Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni byla v roce 1995 zařazena mezi národní kulturní památky. Stavba chrámu započala spolu se založením města v roce 1295 a byla dokončena počátkem 16. století. V roce 1993, kdy papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni biskupství, se chrám sv. Bartoloměje stal katedrálou.
Katedrála svatého Václava v Olomouci má druhou nejvyšší kostelní věž v České republice. Její výška je 101 metrů a je zároveň nejvyšší kostelní věží na Moravě. Stavba katedrály byla zahájena počátkem 12. století. Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. K zásadní přestavbě do současné podoby novogotického stylu došlo v letech 1883-1892. Věže katedrály, zejména ta hlavní, jsou vidět už z velké dálky. V katedrále je také největší zvon na Moravě, který nese jméno Svatý Václav a váží téměř osm tun. Důležitou součástí katedrály jsou varhany. Katedrála od roku 1995 patří také mezi národní kulturní památky České republiky.
Se svými 96,6 metru je hlavní věž Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze třetí nevyšší kostelní věží v České republice. Na gotickou část navazuje renesanční stavba zakončená bání s dvouocasým lvem na vrcholu. Ve věži je umístěn největší český zvon Zikmund. Jde o nejvýznamnější římskokatolický kostel a dominantu Pražského hradu. Během staletí tu nalezly místo hroby českých knížat a králů i několika vladařů Svaté říše římské – římských králů a císařů. K nim patří císař Karel IV., jeho syn Václav IV., císař Ferdinand I. s manželkou Annou Jagellonskou, jejich syn Maxmilián II. a císař Rudolf II.
Kostel sv. Jakuba v Brně je pozdně gotický trojlodní halový kostel nacházející se na Jakubském náměstí v historickém centru Brna. Jeho historie sahá do počátku 13. století. Jde o významně dochovanou památku městské církevní architektury na českém území. Výška jeho věže je 92 metrů. Významnou památkou interiéru je dřevěný polychromovaný kříž z konce 13. století. V současnosti probíhá rekonstrukce kostela, vzniknout by měla také 42 metrů vysoká vyhlídka.
Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi, pocházející ze 13. století, prošel v průběhu šesti století řadou stavebních úprav, než dospěl do dnešní podoby. Věž kostela je vysoká 88,5 metru. V roce 1910 zde byly v podvěžní kapli nalezeny údajné ostatky Jana Žižky z Trocnova. Vnitřní vybavení kostela je převážně novogotické, hlavní oltář je klasicistní. Varhany pocházejí z poloviny 19. století. Kostel je chránění jako kulturní památka ČR.
Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor je pozdněgotický kostel, nacházející se na Žižkově náměstí v Táboře. Halové trojlodí s gotickou síťovou klenbou, bylo postavené v 15. a 16. století. Název získal kostel podle slavného křesťanského výjevu o proměnění Páně. K největším úpravám kostela došlo na konci 19. století, kdy byl regotizován a přistavěla se i druhá sakristie. Výška věže je 87 metrů. Ve věži jsou umístěny tři zvony.
Katedrála sv. Petra a Pavla, která se nachází v Brně na vrchu Petrov, je sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze. Počátky její historie sahají do 70. let 12. století. Katedrála je národní kulturní památkou a patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám jižní Moravy. Pro veřejnost je zpřístupněna románsko-gotická krypta a trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály. V ní si mohou návštěvníci prohlédnout bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další církevní předměty, které byly původně ukryty v depozitářích. Z jižní a severní katedrální věže se návštěvníkům otevře nádherný výhled na město Brno i výhled směrem k Pálavě. Výška je 84 metrů.
Kostel sv. Jakuba Staršího je gotický městský kostel v Kutné Hoře. Výstavba kostela probíhala od první poloviny 14. století a trvala až do 15. století. Svým dílem ke stavbě přispěla i parléřovská huť. Během stavby se upustilo od původně zamýšleného dvojvěží, zřejmě kvůli problémům s podložím, které by tíhu dvou vysokých věží nemuselo unést. Severní věž vyrostla až do úctyhodné výšky 80 metrů, jižní nebyla nikdy dostavěna.
Kostel Panny Marie před Týnem, jinak také Týnský chrám, se nachází na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí. Jeho stavba probíhala od poloviny 14. století až do prvních desetiletí 16. století. V době husitské sloužil kostel jako hlavní chrám. Roku 1623 jej převzali jezuité. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské kostely. Dvojice charakteristických věží chrámu není stejná, jedna z nich je zdobnější a širší. Výška je 80 metrů. Týnský chrám je od roku 1962 národní kulturní památkou.
Kostel sv. Václava je římskokatolický farní kostel, postavený v letech 1929 – 1930 ve slohu konstruktivismu. Trojlodní železobetonový kostel byl postaven podle projektu architekta Josefa Gočára, který dokonale využil svažitý terén. Stavba se nachází na náměstí Svatopluka Čecha v Praze – Vršovicích. Výška štíhlé hranolové zvonice je 80 metrů.
Kostel sv. Mikuláše, nazývaný též chrám sv. Mikuláše, je barokní kostel nacházející se na Malostranském náměstí v Praze. Chrám je díky své monumentalitě a zpracování označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Mohutná kupole a štíhlá věž dosahující výšky 79 metrů jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Návštěvníky zaujme nádherná nástropní freska, sochařská výzdoba i mohutné varhany, na které kdysi hrával Wolfgang Amadeus Mozart.
Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v jihočeském městě Písek je trojlodní bazilika z poloviny 13. století. Dominantní kostelní věž na jižní straně západního průčelí se stala jako tzv. Písecká věž symbolem města. Dosahuje výšky 71 metrů a na ochoz ve výšce 42 metrů se dostanete po zdolání 210 schodů. Uvnitř kostela se nacházejí pozdně románské a raně gotické nástěnné malby. Čtyři nové zvony, sv. Václav, sv. Cyril a Metoděj, Panna Maria a Mistr Jan Hus, jejichž jejich autorkou je Marie Tomášková – Dytrychová, pocházejí z let 1991 – 1992.
Kostel svatých Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí v Praze patří mezi největší církevní stavby 19. století v Čechách. Základní kámen ke stavbě byl položen v roce 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho choti císařovny Alžběty, zvané Sisi. Za devět let byl chrám dostavěn a vysvěcen. Řadí se k nejvýznamnějším architektonickým památkám novorománského slohu. Obě vysoké věže dosahují výše přes 78 metrů.
Kostel svatého Prokopa v Praze je římskokatolický farní kostel. Nachází se na Sladkovského náměstí a je jednou z architektonických dominant Žižkova, zejména pak jeho štíhlá, 73 metrů vysoká věž. Stavba kostela trvala 5 let, vysvěcen byl v roce 1903. Chrám je dlouhý přes 51 metrů a pojme až dva tisíce osob.
Kostel Jména Panny Marie je barokní poutní kostel ve Křtinách, v okrese Blansko. Postavebž byl během první poloviny 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho. Kostel spolu s přilehlou kaplí sv. Anny a bývalým probošstvím je dominantou obce a bývá nazýván Perla Moravy. Výška věže je 73 metrů. Jde o jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. V podzemí kostela je rozlehlá kostnice. Zajímavá je také unikátní křtinská zvonohra, která se skládá z 33 zvonů a každý nese jméno některého ze světců. V současné době probíhá rekonstrukce zdejších varhan ze druhé poloviny 18. století. Má přijít na zhruba 9,5 milionu a skončit v roce 2023.
Černá věž je známá stavba ze 16. století v centru Českých Budějovic u katedrály svatého Mikuláše. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí. Výška věže je 72,3 metrů a po zdolání 225 schodů, jež vedou na ochoz ve výšce 46 metrů, se návštěvníkům otevře nádherný výhled především na centrum města. Původně věž sloužila jako zvonice a hlásná a strážná věž. V interiéru věže se nachází 6 zvonů.
Kostel sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici je gotickou stavbou s románským jádrem z doby před rokem 1247, později barokně a novogoticky upravovaný. Výška věže je 72 metrů. Původní farní kostel Panny Marie byl roku 1424 vypálen husitskými vojsky. Znovu zastřešen a vysvěcen byl až v roce 1480. Návštěvníky zaujmou hlavně nádherné barokní interiéry kostela.
Bílá věž v Hradci Králové se stala dominantou města. Stojí na západní straně Velkého náměstí, v sousedství se nachází katedrála svatého Ducha a přímo na věž navazuje kaple sv. Klime. Výška věže je 71,5 m. Název získala díky barvě hořického pískovce, ze kterého je postavena. Ukrývá třetí největší zvon v republice, zvon Augustin. Z jejích ochozů se otvírá návštěvníkům výhled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor.
Kostel sv. Antonína Velikého v Liberci je římskokatolický farní a arciděkanský novogotický kostel, jež byl založen ve 14. století, kdy sloužil jako hřbitovní. Do roku 1695 to byl jediný liberecký kostel. Nachází se v Kostelní ulici v prostoru mezi náměstím Dr. Edvarda Beneše a Sokolovským náměstím . Samotná věž, která je jednou z hlavních dominant Liberce, měří 70 metrů.
Kostel sv. Petra a Pavla v Soběslavi, v okrese Tábor, je raně gotický děkanský chrám, jehož část pochází z počátku 14. století. Nachází se na náměstí Republiky. Vedle něj stojí majestátní, 68 metrů vysoká věž, která je zakončená cibulovitou barokní bání z 16. století. Kostel je dvoulodní síňový s pravoúhlým presbytářem. Vybavení kostela je převážně barokní.
Jindřišská věž je původní zvonice kostela svatého Jindřicha a sv. Kunhuty, nacházející se v prostoru mezi Jindřišskou ulicí a jihozápadním cípem Senovážního náměstí v Praze na Novém Městě. Dosahuje výšky 65,7 metru a je tak nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze. Ve věži, která nabízí pěknou vyhlídku nebo posezení v restauraci, je také unikátní zvonkohra s 10 zvony, určená pro vnitřní poslech.
Kostel sv. Martina v Krnově byl postaven pod patronátem řádu německých rytířů před více než 700 lety. Byl několikrát obnovován a postupně rozšiřován. Původní stavba byla dřevěná, na přelomu 14. a 15. století byl postaven kostel z kamene. Kostel je trojlodní stavba s dominantním dvouvěžovým průčelím. Návštěvníci mohou pozorovat okolí z 67 metrů vysoké vyhlídkové věže s ochozem.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně byl založen spolu s městem na konci 13. století. Později byl goticky upravován a v roce 1618 byla dostavěna 66 metrů vysoká západní věž. Jezuité kostel přestavěli v barokní trojlodní chrám, který byl vysvěcen roku 1742. V interiéru kostela mohou návštěvníci obdivovat vyřezávané lavice a zpovědnice, pocházejí z počátku 18. století.
Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě je mohutný trojlodní kostel se dvěma věžemi, vybudovaný ve 14. století v gotickém slohu na místě starší románské stavby z počátku 13. století. Výška věže je 66 metrů. Důležitým mezníkem byl pro kostel rok 1996, kdy se v souvislosti se vznikem ostravsko-opavské diecéze stal druhým biskupským chrámem – konkatedrálou. V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.
Římskokatolický arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru města je dominantou Ústí nad Labem. Byl postaven kolem roku 1318 německými kolonisty, po zničení husity byl v letech i 1450 – 1530 obnovován. Dnešní podoba pochází z konce 19. století. Šikmá věž kostela se ve svých šedesáti metrech výšky odklání od vertikály o více než dva metry. Je nejšikmější věží v České republice i daleko za hranicemi. Ke svému handicapu přišla za druhé světové války. Po zásahu leteckou pumou se naklonila, praskla a vypadalo to, že brzy spadne. Později ji ale Ústečané podepřeli dřevěnou konstrukcí a nakonec byla složitě zajištěna pomoci betonové injektáže do základů a železobetonového krunýře uvnitř věže. Při bombardování spadla původní schodišťová přístavba, kterou se na věž chodilo. Již několik let trvají snahy o její znovuzpřístupnění. Dnes je možné se na věž dostat jen krkolomnou cestou přes podkroví chrámové lodě. Ve věži je několik zvonů z 16. století.
Zdroj: Wikipedia a kudyznudy.cz
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
