Kliknutím zvětšítePři procházce s dětmi v lese se u krmelce často zastaví i Jana Vašíčková. „Když jdeme ven, strčíme si do kapsy jablko nebo starý rohlík. Jinak mě nenapadá, co bychom zvířatům do krmelce dali. Nechceme jim ublížit,“ řekla mladá žena.
Oslovení myslivci z Blanenska se nesetkávají s tím, že návštěvníci nechávají v lese u krmelců krmivo, které zvěři škodí. „Jestli lidé chtějí zvěři přilepšit přes zimu, je lepší se poradit s lesním správcem,“ doporučil zástupce ředitele Školního lesního podniku Křtiny Pavel Mauer.
POZOR NA KAŠTANY
V jeho revíru rostou i buky a duby, po loňském suchu jich ale zvířata na zemi moc nenajdou. Myslivci je dokrmují kaštany nebo senem.
Jenže právě vysušené kaštany, které lidi nosí do lesa, můžou třeba srnám uškodit. „Skořápka vyschne a je moc tvrdá. Zvěř si pak rozdrásá tlamu. Kaštany ke krmení se musí skladovat venku, třeba na zahradě. Ale jen v tenké vrstvě, aby nezplesnivěly. Pak je nevhodná třeba pšenice, tu zvěř špatně tráví,“ upozornil například vedoucí polesí Habrůvka Jaromír Halámka.
U pečiva je také třeba dát pozor, aby nebylo plesnivé. „Lidé můžou do lesa nosit i jedlou sůl. Když jim doma ztvrdne a je už nepoužitelná, můžou ji nechat na slanisku u krmelce,“ poradil Halamka.
Jeleni, divočáci nebo srnčí zvěř si pochutnají i na jablkách nebo mrkvi. Zdravé jsou třeba výhonky maliní nebo kopřiv. „Když nemrzne, je vhodná i řepa,“ připomněl další možnost předseda Mysliveckého sdružení Rájec-Ráječko a Lenčov Lubomír Martinek.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
