Zemědělci: nízké výkupní ceny nás likvidují

Nejnižší výkupní ceny masa, mléka i obilí za posledních dvacet let. To je problém, který v současnosti trápí jihomoravské zemědělce ze všeho nejvíce. Navíc mají pocit, že jim stát nepomáhá tolik, jak by měl. Proto se bojí, že zaniknou.

Mnoho zemědělců adresuje státu kvůli jeho netečnosti velmi ostrá slova. „Nezlobte se na mě, zeptejte se někoho jiného, já bych byl sprostý,“ řekl například ředitel zemědělského družstva Zemax v Šitbořicích na Břeclavsku Jiří Matoušek.

Jiní jsou shovívavější. „Nízké výkupní ceny jsou pro nás naprostá pohroma. Klesly nejníže za posledních dvacet let a klesají dál. S tím ale stát nic nenadělá. Pomoci nám může jen příroda tím že se nějaká plodina třeba neurodí,“ povzdychl si předseda představenstva Okresní agrární komory pro Brno-město a Brno-venkov Božík Severin.

Spoléhat na dotace

Podle něj je pomoc státu nutná. „Jediný způsob, jak může ministerstvo situaci aspoň nějak zvrátit, jsou dotace. Těmi trochu zlepší naši katastrofální situaci. Jenže vzhledem k rozpočtu nám dotace nikdy nedorovná do maximální výše,“ postěžoval si Severin.

Nešťastní ze současného vývoje jsou i lidé v zemědělském družstvu ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. „Nízké výkupní ceny jsou katastrofa, přitom pořád musíme platit elektřinu, topení, veškeré náklady spojené s naší prací, a dotace dostaneme třeba až za půl roku. Když uděláme chybu ve formulářích, nedostaneme nic,“ řekl ředitel družstva Štefan Greguš.

Když se družstvo rozhodlo zlepšit situaci s penězi svépomocí, narazilo na překážky. Také ze strany státu. „Chtěli jsme stavět bioplynovou stanici, která vyrábí energii z biologických odpadů. Prodejem energie bychom získali alespoň nějaký stabilní příjem,“ popsal svůj nápad Greguš.

Bez přípojek

Jenže družstvo zjistilo, že jeho plány jsou neuskutečnitelné. „Nemůžeme se připojit do energetické sítě E.on, protože nás předběhli všichni spekulanti, kterým stát dotuje fotovoltaické elektrárny. Oni zabrali všechny přípojky. My, kteří se snažíme řešit problémy, za něž nemůžeme, máme smůlu. Ale to už stát nezajímá, hlavně že dotuje sluneční elektrárny,“ nelíbí se Gregušovi.

Jediným odvětvím jihomoravského zemědělství, které se netopí v problémech, je vinařství. „Krize v našem oboru není tak hrozná. Je to dané do určité míry tím, že podpora pro nás je většinou řízena přímo z Bruselu, dotace jdou všem zemím stejné,“ vysvětlil předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo.

Jihomoravský kraj vyrábí drtivou většinu všeho vína v České republice. „Čtyřiadevadesát procent vyprodukujeme na jihu Moravy. Dvě procenta má Zlínský kraj a čtyři procenta Čechy. Ale přesto bychom rádi zvýšili odbyt. Víno, které se u nás vypije, je totiž stejně ze dvou třetin zahraniční,“ řekl předseda svazu.

Víno zachraňují peníze z Bruselu

Jižní Morava – Restrukturalizace vinohradnictví. Pod složitě znějícím slovem se skrývá snaha Evropské unie zlepšit kvalitu vína. Jak? Dotacemi na konkrétní oblasti vinařství. Jihomoravští pěstitelé, kteří vyprodukují čtyřiadevadesát procent veškerého tuzemského vína, netrpí díky penězům z Unie tak, jako ostatní zemědělská odvětví.

Přesto nebyly začátky restrukturalizace pro jižní Moravu příznivé. „Rozdělovalo se podle historických preferencí, jinými slovy kdo dřív vstoupil do Unie, ten získal víc,“ uvedl ředitel Vinařského fondu ČR Jiří Machovec.

Letos už je situace odlišná. „Původně jsme měli dostat 1,8 milionu euro, ale podařilo se nám získat o milion euro víc. Doufáme, že v dalších letech se dostaneme až k pěti milionům ,“ řekl Machovec.

Původně byly evropské peníze určené jen na konkrétní oblasti, které diktoval Brusel. „Časem Unie zjistila, že je lepší nechat země použít peníze podle jejich uvážení. Každý stát dostává seznam oblastí, kde může dotace použít,“ podotkl Machovec.

Jihomoravští vinaři slíbené peníze pravděpodobně investují do změny odrůd, které pěstují. Chtějí zkusit sehnat kvalitnější výsadbu.

Ne všichni s tím ale souhlasí. „Nevím, proč bychom měli měnit odrůdy. Na našich tradičních vínech stavíme. Umíme je pěstovat, daří se jim tady. Taky proces změny je velmi zdlouhavý. Musí se řídit určenými pravidly a výsledek pak projít schválením. Není to jednoduché,“ uvedl vinař Petr Marcinčák z Mikulova na Břeclavsku.

Ani přímé dotace z Bruselu vinaře nechrání před dopady krize. „Říct, že se nás pokles nedotkl, je nesmysl. Oproti ostatním odvětvím zemědělství máme ale větší štěstí. Evropa nám pomáhá víc než chovatelům dobytka nebo pěstitelům obilí, a tak nižší výkupní ceny nejsou taková katastrofa,“ uvedl Machovec.

Podle něj vinařům dost pomáhá i kraj. „Na naší podpoře se vzácně shodují všechny strany. Tak bychom byli rádi, kdyby ta jejich pomoc nezůstala jen na papíře, ale podložily ji skutečné činy,“ podotkl Machovec. (pj, maf)