Vydali se po stopách Karla Absolona

Karel Absolon se narodil v Boskovicích před sto pětatřiceti lety. Jeho otec zemřel, když byl ještě dítě. Vychovával jej tak dědeček, známý archeolog Jindřich Wankel, a jeho čtyři dcery. „Dědečkovo jméno Absolonovi otvíralo dveře,“ řekl Kostrhun s tím, že Absolon jako mladík dával přednost spíš sportu než studiu. „Na gymnáziu míval čtyřky, dokonce i propadl. Stal se ale juniorským vítězem cyklistického závodu Moravy. Protože závodění v té době nebylo vhodné, soutěžil pod pseudonymem Karel Stránský,“ vyprávěl lidem kurátor.

K archeologii se Absolon (na snímku s manželkou Valérií) dostával postupně. Nejdříve jej fascinoval jeskynní hmyz, pak se začal věnovat geografii Moravského krasu. Podílel se třeba na odhalování tajemství propasti Macochy. Ta byla přístupná po lanech či žebřících. Bádání Absolona a různých přírodovědců trvalo i několik dní. Jejich spolupracovníci jim tak posílali do propasti jídlo na lanech v košíku. Podle Kostrhuna tam bývaly pochoutky, jako guláš, pivo, koňak i nedělní dezert. „Po setmění se dívali lidé z Horního můstku dolů na bengálské ohně, střílelo se tam také z revolverů. Tyto estrády však Absolonovi zazlívala starší generace badatelů, mezi nimi Jan Knies,“ pokračoval.

Do dějin Moravského krasu se zapsal přelom dvacátých a třicátých let minulého století. Tehdy jeskyňáři prostříleli dynamitem v jeskyních tunely a Punkevní jeskyně tak byly zpřístupněny turistům. „Stroje vyrvaly přírodě tajemství a Absolon hlásal, že Macocha je osmý div světa. Od blanenského nádraží tam dokonce vyjížděly speciální autokary plné turistů. Absolon byl znovu kritizován, že dělá z Moravského krasu lunapark,“ sdělil Kostrhun.

Od roku 1908 Absolon působil v Moravském zemském muzeu v Brně. Na velký úspěch si počkal do roku 1924, kdy nálezy mamutích kostí či pazourků vydaly Dolní Věstonice. Tamní nejslavnější objev, soška Věstonické Venuše, vděčí za slávu právě Absolonovi. „V době objevu byl ve Francii. Jak se ale vrátil zpět, udělal sošce takovou reklamu, že je dodnes v každé učebnici,“ doplnil Kostrhun.

Archeolog dokázal o svých plánech mluvit tak poutavě, že přesvědčil i prezidenta Masaryka, který mu přispěl pěti sty tisíci korunami na stavbu světově proslulého ústavu Anthropos. Manažerské schopnosti archeologa sahaly až do Ameriky. „Vyšlo najevo, že to, co v Dolních Věstonicích objevil, prodal. Důkazem byly některé objevy, které byly vystaveny v Chicagu. Absolon se bránil tím, že z utržených peněz platí výzkumy,“ přidal další zajímavost kurátor.

Karel Absolon zemřel v roce 1960.