VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve starobylém žundru v Sebranicích chce kovář otevřít muzeum

Sebranice /HISTORIE OD PODLAHY/ – Starobylou vesnickou stavbu při průjezdu Sebranicemi na Blanensku nelze přehlédnout. Tři sta let stará selská rychta s patrovou přístavbou na šesti trámech stojí hned vedle hlavní silnice. Netradiční přístavba označovaná jako žundr vybočuje před průčelí hlavního stavení, kryje ji šindelová střecha. Nejspíš právě díky žundru je sebranická rychta, které věnuje Deník Rovnost další díl seriálu Historie od podlahy, zařazena mezi státem chráněné památky.

9.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií

Sebranická rychta s žundrem pochází z první poloviny osmnáctého století, před čtyřmi lety ji od rodu Kanýzů koupil umělecký kovář Radomír Bárta.Foto: DENÍK/Andrea Šrámková

Už čtvrtým rokem objekt patří uměleckému kováři Radomíru Bártovi. „Domek jsem znal spoustu let, protože jsem tudy jezdíval do Kunštátu za sestrou. Vždycky jsem něco takového chtěl pro zřízení kovárny. Když se naskytla možnost dům koupit, vůbec jsem neváhal," vzpomíná kovář na rozhodnutí, které mu změnilo život. Ve spolupráci s archeology tam totiž začal s citlivě vedenou rekonstrukcí, kterou se snaží uvést objekt do původního stavu a poodhalit i historii domu a jeho obyvatel.

Přestože je současné stavení datováno do první poloviny osmnáctého století, souvislé osídlení a obydlí tam archeologové doložili od počátku třináctého století. „V nejspodnějších vrstvách jsme našli pálené cihly z mazanice a pozůstatky staré stavby z kůlů propletené proutím a vymazané hlínou. Tu zničil první požár, kterých pak přišlo ještě několik," popisuje majitel.

Současná nemovitost je dílem sebranického rychtáře Ondřeje Kanýze, který na tomto místě v roce 1717 koupil ve velmi zpustlém stavu starší stavení. Hned se pustil do stavby nové roubené světnice a o rok později v domě už bydlel. Dřevěné stěny dostaly i hliněnou omítku, a dům proto na pohled působí jako zděný. A následovaly další stavební úpravy. V roce 1738 přibyl žundr na nožičkách. „Byla to vlastně sýpka. Z cesty přijel vůz, zastavil před domem a plodiny byly ručně naházeny nahoru, kde byly uskladněny v prostoru nad podsíní," popsal před časem tento typ objektů Marek Fajman z Národního památkového ústavu. Ani odborníci si však nejsou zcela jisti využitím sebranického žundru a připouští možnost, že šlo o „ložnici" pro čeleď. Sebranický žundr, v nářečních variantách žondr, žodr či žudr, je výjimečný svým dřevěným ochozem, po kterém se vchází do světnice. Budova jím kloubí stavební styl typický pro Českomoravskou vrchovinu a Malou Hanou. Na severozápadní Moravě jde o ojedinělý typ památky.

Po tři staletí dům, na který dočasně přenesl Ondřej Kanýz i funkci rychty, spravoval rod Kanýzů. Prameny mluví i o pranýři v jeho blízkosti. Přímo od potomka Kanýzů stavení Radomír Bárta v roce 2012 koupil. „Co se dá, to se snažím vrátit do původního stavu, ale jde to pomalu," usmívá se. Těší se, až v hlavní obytné světnici, která už má archeologický výzkum za sebou, dokončí podlahu. Dřevěné desky na ni čekají složené právě v historickém žundru.

A až rekonstrukce skončí? V žundru majitel plánuje otevřít muzeum. „Exponáty už mi lidé nabízejí. Bude zde kované nářadí, ale i dřevěné dlabané necky, máselnice. Chci ukázat, jak šikovní zde byli řemeslníci a co se v domě dříve používalo," rozvíjí plány Radomír Bárta. Vystavit by chtěl i některé z archeologických nálezů. Třeba hračku keramického koníka z patnáctého století.

Už teď má majitel v části hospodářských stavení zřízenou kovárnu. Před nedávnem se tam zrodil například kamzík z nerezové oceli, který nyní shlíží na turisty u lanovky v Ramzové. Bártovy sochy jsou duté, díky čemuž si zachovají i při velkých rozměrech relativní lehkost. Uměleckou práci však doplňuje také klasickou kovařinou například při výrobě bran a plotů nebo při opravách zemědělského nářadí.

Autor: Andrea Šrámková

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bohumil Šimek.

Sledujte ONLINE zpravodajství ze setkání a diskuse s hejtmanem. Dnes od 12:00

Závod vodních záchranářů Blanenská dvěstěpadesátka se konal už po jednadvacáté.
29

Záchranáři plavali v bazénu v montérkách. Na Blanenské dvěstěpadesátce

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Vandalství, nebo klukovina? Děti skákaly po hrobech

Oslavany - Hřiště z místního hřbitova udělala v Oslavanech na Brněnsku parta školáků. Hroby používali jako prolézačky a všechno si natáčeli. Video nyní koluje sociálními sítěmi. Otec chlapců už se veřejně omluvil.

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Brno – Spočítat všechna auta značky Tesla v České republice by zvládlo i dítě v první třídě. Je jich málo. Jedno z nich začalo jezdit v Brně. Elektrovůz Tesla X nabízí k zážitkovým jízdám firma Emuj, která se zabývá takzvaným carsharingem, tedy sdílením aut. Redaktor Brněnského deníku Rovnost dostal možnost jako první vůz vyzkoušet.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Blanensko ovládl masopust. V průvodech mašírovali medvědi, hippies i kosmonauti

Blanensko – Rej masek, harmonika, koláčky a slivovice. Úsměvy a dobrá nálada. V blanenské místní části Těchov vyrazil mezi domy v sobotu po poledni masopustní průvod. V jeho čele šel v řeznické haleně a nezbytné zmijovce statný chlapík se šavlí. Na ní mu sousedé, u kterých průvod zazvonil, postupně napichovali uzené, klobásu a salám.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies