VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve starobylém žundru v Sebranicích chce kovář otevřít muzeum

Sebranice /HISTORIE OD PODLAHY/ – Starobylou vesnickou stavbu při průjezdu Sebranicemi na Blanensku nelze přehlédnout. Tři sta let stará selská rychta s patrovou přístavbou na šesti trámech stojí hned vedle hlavní silnice. Netradiční přístavba označovaná jako žundr vybočuje před průčelí hlavního stavení, kryje ji šindelová střecha. Nejspíš právě díky žundru je sebranická rychta, které věnuje Deník Rovnost další díl seriálu Historie od podlahy, zařazena mezi státem chráněné památky.

9.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií

Sebranická rychta s žundrem pochází z první poloviny osmnáctého století, před čtyřmi lety ji od rodu Kanýzů koupil umělecký kovář Radomír Bárta.Foto: DENÍK/Andrea Šrámková

Už čtvrtým rokem objekt patří uměleckému kováři Radomíru Bártovi. „Domek jsem znal spoustu let, protože jsem tudy jezdíval do Kunštátu za sestrou. Vždycky jsem něco takového chtěl pro zřízení kovárny. Když se naskytla možnost dům koupit, vůbec jsem neváhal," vzpomíná kovář na rozhodnutí, které mu změnilo život. Ve spolupráci s archeology tam totiž začal s citlivě vedenou rekonstrukcí, kterou se snaží uvést objekt do původního stavu a poodhalit i historii domu a jeho obyvatel.

Přestože je současné stavení datováno do první poloviny osmnáctého století, souvislé osídlení a obydlí tam archeologové doložili od počátku třináctého století. „V nejspodnějších vrstvách jsme našli pálené cihly z mazanice a pozůstatky staré stavby z kůlů propletené proutím a vymazané hlínou. Tu zničil první požár, kterých pak přišlo ještě několik," popisuje majitel.

Současná nemovitost je dílem sebranického rychtáře Ondřeje Kanýze, který na tomto místě v roce 1717 koupil ve velmi zpustlém stavu starší stavení. Hned se pustil do stavby nové roubené světnice a o rok později v domě už bydlel. Dřevěné stěny dostaly i hliněnou omítku, a dům proto na pohled působí jako zděný. A následovaly další stavební úpravy. V roce 1738 přibyl žundr na nožičkách. „Byla to vlastně sýpka. Z cesty přijel vůz, zastavil před domem a plodiny byly ručně naházeny nahoru, kde byly uskladněny v prostoru nad podsíní," popsal před časem tento typ objektů Marek Fajman z Národního památkového ústavu. Ani odborníci si však nejsou zcela jisti využitím sebranického žundru a připouští možnost, že šlo o „ložnici" pro čeleď. Sebranický žundr, v nářečních variantách žondr, žodr či žudr, je výjimečný svým dřevěným ochozem, po kterém se vchází do světnice. Budova jím kloubí stavební styl typický pro Českomoravskou vrchovinu a Malou Hanou. Na severozápadní Moravě jde o ojedinělý typ památky.

Po tři staletí dům, na který dočasně přenesl Ondřej Kanýz i funkci rychty, spravoval rod Kanýzů. Prameny mluví i o pranýři v jeho blízkosti. Přímo od potomka Kanýzů stavení Radomír Bárta v roce 2012 koupil. „Co se dá, to se snažím vrátit do původního stavu, ale jde to pomalu," usmívá se. Těší se, až v hlavní obytné světnici, která už má archeologický výzkum za sebou, dokončí podlahu. Dřevěné desky na ni čekají složené právě v historickém žundru.

A až rekonstrukce skončí? V žundru majitel plánuje otevřít muzeum. „Exponáty už mi lidé nabízejí. Bude zde kované nářadí, ale i dřevěné dlabané necky, máselnice. Chci ukázat, jak šikovní zde byli řemeslníci a co se v domě dříve používalo," rozvíjí plány Radomír Bárta. Vystavit by chtěl i některé z archeologických nálezů. Třeba hračku keramického koníka z patnáctého století.

Už teď má majitel v části hospodářských stavení zřízenou kovárnu. Před nedávnem se tam zrodil například kamzík z nerezové oceli, který nyní shlíží na turisty u lanovky v Ramzové. Bártovy sochy jsou duté, díky čemuž si zachovají i při velkých rozměrech relativní lehkost. Uměleckou práci však doplňuje také klasickou kovařinou například při výrobě bran a plotů nebo při opravách zemědělského nářadí.

Autor: Andrea Šrámková

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Řidič autobusu Josef Žubor u Okresního soudu v Blansku.
AKTUALIZOVÁNO

Hazard na přejezdu s autobusem plným dětí? Místo trestného činu jen přestupek

Doškovou chaloupku v Ruprechtově čekají další opravy. Voda z prasklého potrubí poničila vápennou omítku.

Mrazy odnesla došková chaloupka. Omítku strhla voda z prasklého potrubí

Jako na Kanárech. Aqualand rozšíří za stovky milionů o divokou řeku i vodní svět

Pasohlávky – Největší akvapark v České republice, Aqualand Moravia u Pasohlávek, se v následujících dvou letech ještě rozroste. Práce za stovky milionů korun začnou už letos.

Přídavky uživí celou rodinu. Papírování bylo psychicky náročné, říká matka

Jižní Morava /ANKETA/ - Skoro tři měsíce šetřila na nosítko pro dítě, v současné době spoří na lepší bydlení. S pomocí státních přídavků živí celou rodinu Brňanka Barbora Fölklová. „Připadá mi ale, jako by se poslední dobou stále snižovaly," podotýká osmadvacetiletá žena.

Jeskyně Býčí skála otevře později. Kvůli hnízdění vzácných dravců

Adamov – Býčí skála v Moravském krasu je velké lákadlo pro turisty. I přesto, že běžně nepřístupná jeskyně nedaleko Adamova na Blanensku je pro veřejnost otevřená jen několik dní v roce. Tradiční květnové vstupy se však letos přesouvají až na červen a červenec. Jeskyni a nejbližší okolí ochranáři do té doby uzavřou kvůli hnízdění ohrožených dravců.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

Vrchní soud potvrdil Dahlgrenovi doživotí. Dostane i zabezpečovací detenci

Olomouc, Brno - Američan Kevin Dahglren je pravomocně odsouzený za čtyřnásobnou vraždu v brněnských Ivanovicích na doživotí. Ve čtvrtek o tom rozhodnul olomoucký vrchní soud. "Ztotožnili jsme se se závěry brněnského krajského soudu, vraždy nemohl spáchat nikdo jiný a důkazní situace je přehledná a jasná," uvedl předseda senátu Jaromír Holubec.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies