VYBERTE SI REGION

Ve starobylém žundru v Sebranicích chce kovář otevřít muzeum

Sebranice /HISTORIE OD PODLAHY/ – Starobylou vesnickou stavbu při průjezdu Sebranicemi na Blanensku nelze přehlédnout. Tři sta let stará selská rychta s patrovou přístavbou na šesti trámech stojí hned vedle hlavní silnice. Netradiční přístavba označovaná jako žundr vybočuje před průčelí hlavního stavení, kryje ji šindelová střecha. Nejspíš právě díky žundru je sebranická rychta, které věnuje Deník Rovnost další díl seriálu Historie od podlahy, zařazena mezi státem chráněné památky.

9.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Sebranická rychta s žundrem pochází z první poloviny osmnáctého století, před čtyřmi lety ji od rodu Kanýzů koupil umělecký kovář Radomír Bárta.

Sebranická rychta s žundrem pochází z první poloviny osmnáctého století, před čtyřmi lety ji od rodu Kanýzů koupil umělecký kovář Radomír Bárta.Foto: DENÍK/Andrea Šrámková

Už čtvrtým rokem objekt patří uměleckému kováři Radomíru Bártovi. „Domek jsem znal spoustu let, protože jsem tudy jezdíval do Kunštátu za sestrou. Vždycky jsem něco takového chtěl pro zřízení kovárny. Když se naskytla možnost dům koupit, vůbec jsem neváhal," vzpomíná kovář na rozhodnutí, které mu změnilo život. Ve spolupráci s archeology tam totiž začal s citlivě vedenou rekonstrukcí, kterou se snaží uvést objekt do původního stavu a poodhalit i historii domu a jeho obyvatel.

Přestože je současné stavení datováno do první poloviny osmnáctého století, souvislé osídlení a obydlí tam archeologové doložili od počátku třináctého století. „V nejspodnějších vrstvách jsme našli pálené cihly z mazanice a pozůstatky staré stavby z kůlů propletené proutím a vymazané hlínou. Tu zničil první požár, kterých pak přišlo ještě několik," popisuje majitel.

Současná nemovitost je dílem sebranického rychtáře Ondřeje Kanýze, který na tomto místě v roce 1717 koupil ve velmi zpustlém stavu starší stavení. Hned se pustil do stavby nové roubené světnice a o rok později v domě už bydlel. Dřevěné stěny dostaly i hliněnou omítku, a dům proto na pohled působí jako zděný. A následovaly další stavební úpravy. V roce 1738 přibyl žundr na nožičkách. „Byla to vlastně sýpka. Z cesty přijel vůz, zastavil před domem a plodiny byly ručně naházeny nahoru, kde byly uskladněny v prostoru nad podsíní," popsal před časem tento typ objektů Marek Fajman z Národního památkového ústavu. Ani odborníci si však nejsou zcela jisti využitím sebranického žundru a připouští možnost, že šlo o „ložnici" pro čeleď. Sebranický žundr, v nářečních variantách žondr, žodr či žudr, je výjimečný svým dřevěným ochozem, po kterém se vchází do světnice. Budova jím kloubí stavební styl typický pro Českomoravskou vrchovinu a Malou Hanou. Na severozápadní Moravě jde o ojedinělý typ památky.

Po tři staletí dům, na který dočasně přenesl Ondřej Kanýz i funkci rychty, spravoval rod Kanýzů. Prameny mluví i o pranýři v jeho blízkosti. Přímo od potomka Kanýzů stavení Radomír Bárta v roce 2012 koupil. „Co se dá, to se snažím vrátit do původního stavu, ale jde to pomalu," usmívá se. Těší se, až v hlavní obytné světnici, která už má archeologický výzkum za sebou, dokončí podlahu. Dřevěné desky na ni čekají složené právě v historickém žundru.

A až rekonstrukce skončí? V žundru majitel plánuje otevřít muzeum. „Exponáty už mi lidé nabízejí. Bude zde kované nářadí, ale i dřevěné dlabané necky, máselnice. Chci ukázat, jak šikovní zde byli řemeslníci a co se v domě dříve používalo," rozvíjí plány Radomír Bárta. Vystavit by chtěl i některé z archeologických nálezů. Třeba hračku keramického koníka z patnáctého století.

Už teď má majitel v části hospodářských stavení zřízenou kovárnu. Před nedávnem se tam zrodil například kamzík z nerezové oceli, který nyní shlíží na turisty u lanovky v Ramzové. Bártovy sochy jsou duté, díky čemuž si zachovají i při velkých rozměrech relativní lehkost. Uměleckou práci však doplňuje také klasickou kovařinou například při výrobě bran a plotů nebo při opravách zemědělského nářadí.

Autor: Andrea Šrámková

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Žádosti o kácení vzrostlých stromů úředníci obvykle vyhoví

Blansko – Stíní a nepouštějí do bytu světlo. Jsou staré, poškozené nebo už příliš velké a zabírají místo. Řeč je o vzrostlých stromech. Ty mohou způsobit problémy poblíž rodinných nebo bytových domů. Od začátku listopadu do konce března je období vegetačního klidu. V tomto termínu mohou lidé žádat o povolení k pokácení stromů a keřů, které rostou mimo les.

Tipy na víkend: Vánoce začaly na brněnském výstavišti, jarmark láká do Boskovic

Brno, jižní Morava – Kromě vánočních trhů v centru Brna mohou lidé od pátku zajít i na brněnské výstaviště. Téměř pět set různých prodejců otevřelo své stánky na tamním vánočním trhu. V provozu zůstanou až do 18. prosince. Největším lákadlem jsou podle pořadatelů řemeslné výrobky i regionální delikatesy. Stánkaři je dovezli ze všech koutů České republiky i ze zahraničí.

Centrum vzdělávání dostává obrysy. Náklady? Podle odhadů 75 milionů

Boskovice – Kolik peněz bude stát centrum polytechnické výchovy v boskovické Slovákově ulici? Když radnice nezíská dotaci, postaví jej z rozpočtu? Opoziční zastupitelé měli k plánované stavbě při zasedání tento týden řadu otázek. „Slyšel jsem, že když město dotaci nezíská, bude se snažit centrum postavit z vlastních peněz, což může být pro rozpočet velká zátěž. Také míra finanční spoluúčasti může být příliš vysoká," uvedl zastupitel Jiří Pevný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies