VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve starobylém žundru v Sebranicích chce kovář otevřít muzeum

Sebranice /HISTORIE OD PODLAHY/ – Starobylou vesnickou stavbu při průjezdu Sebranicemi na Blanensku nelze přehlédnout. Tři sta let stará selská rychta s patrovou přístavbou na šesti trámech stojí hned vedle hlavní silnice. Netradiční přístavba označovaná jako žundr vybočuje před průčelí hlavního stavení, kryje ji šindelová střecha. Nejspíš právě díky žundru je sebranická rychta, které věnuje Deník Rovnost další díl seriálu Historie od podlahy, zařazena mezi státem chráněné památky.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Sebranická rychta s žundrem pochází z první poloviny osmnáctého století, před čtyřmi lety ji od rodu Kanýzů koupil umělecký kovář Radomír Bárta.Foto: DENÍK/Andrea Šrámková

Už čtvrtým rokem objekt patří uměleckému kováři Radomíru Bártovi. „Domek jsem znal spoustu let, protože jsem tudy jezdíval do Kunštátu za sestrou. Vždycky jsem něco takového chtěl pro zřízení kovárny. Když se naskytla možnost dům koupit, vůbec jsem neváhal," vzpomíná kovář na rozhodnutí, které mu změnilo život. Ve spolupráci s archeology tam totiž začal s citlivě vedenou rekonstrukcí, kterou se snaží uvést objekt do původního stavu a poodhalit i historii domu a jeho obyvatel.

Přestože je současné stavení datováno do první poloviny osmnáctého století, souvislé osídlení a obydlí tam archeologové doložili od počátku třináctého století. „V nejspodnějších vrstvách jsme našli pálené cihly z mazanice a pozůstatky staré stavby z kůlů propletené proutím a vymazané hlínou. Tu zničil první požár, kterých pak přišlo ještě několik," popisuje majitel.

Současná nemovitost je dílem sebranického rychtáře Ondřeje Kanýze, který na tomto místě v roce 1717 koupil ve velmi zpustlém stavu starší stavení. Hned se pustil do stavby nové roubené světnice a o rok později v domě už bydlel. Dřevěné stěny dostaly i hliněnou omítku, a dům proto na pohled působí jako zděný. A následovaly další stavební úpravy. V roce 1738 přibyl žundr na nožičkách. „Byla to vlastně sýpka. Z cesty přijel vůz, zastavil před domem a plodiny byly ručně naházeny nahoru, kde byly uskladněny v prostoru nad podsíní," popsal před časem tento typ objektů Marek Fajman z Národního památkového ústavu. Ani odborníci si však nejsou zcela jisti využitím sebranického žundru a připouští možnost, že šlo o „ložnici" pro čeleď. Sebranický žundr, v nářečních variantách žondr, žodr či žudr, je výjimečný svým dřevěným ochozem, po kterém se vchází do světnice. Budova jím kloubí stavební styl typický pro Českomoravskou vrchovinu a Malou Hanou. Na severozápadní Moravě jde o ojedinělý typ památky.

Po tři staletí dům, na který dočasně přenesl Ondřej Kanýz i funkci rychty, spravoval rod Kanýzů. Prameny mluví i o pranýři v jeho blízkosti. Přímo od potomka Kanýzů stavení Radomír Bárta v roce 2012 koupil. „Co se dá, to se snažím vrátit do původního stavu, ale jde to pomalu," usmívá se. Těší se, až v hlavní obytné světnici, která už má archeologický výzkum za sebou, dokončí podlahu. Dřevěné desky na ni čekají složené právě v historickém žundru.

A až rekonstrukce skončí? V žundru majitel plánuje otevřít muzeum. „Exponáty už mi lidé nabízejí. Bude zde kované nářadí, ale i dřevěné dlabané necky, máselnice. Chci ukázat, jak šikovní zde byli řemeslníci a co se v domě dříve používalo," rozvíjí plány Radomír Bárta. Vystavit by chtěl i některé z archeologických nálezů. Třeba hračku keramického koníka z patnáctého století.

Už teď má majitel v části hospodářských stavení zřízenou kovárnu. Před nedávnem se tam zrodil například kamzík z nerezové oceli, který nyní shlíží na turisty u lanovky v Ramzové. Bártovy sochy jsou duté, díky čemuž si zachovají i při velkých rozměrech relativní lehkost. Uměleckou práci však doplňuje také klasickou kovařinou například při výrobě bran a plotů nebo při opravách zemědělského nářadí.

Autor: Andrea Šrámková

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obří dětské obrazy rozzářily stěnu továrny.
4

Chlupáč Don Karlos. Dětská fantazie rozzářila továrnu

Hráz Brněnské přehrady drží vodu, kterou využívají lidé ke koupání a energetici k výrobě elektřiny.
AKTUALIZOVÁNO
65

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Mercedes tým bavil diváky a podpořil Tlapky. Na oslavách fotbalu ve Vavřinci

Vavřinec /FOTOGALERIE/ – Známý výrok Petra Švancary o mercedesu zaparkovaném ve slávistické fotbalové garáži dal vzniknout týmu osobností, který vyjíždí rozdávat nejen fotbalovou radost. Pátým letošním zastavením Mercedes týmu byly pětasedmdesátiny založení fotbalu ve Vavřinci. Vystoupení Švancarova týmu bylo pověstnou třešničkou na oslavencově dortu. Před tím se početnému publiku představili místní nejmenší fotbalisté z přípravky a vysloužilí hráči si to rozdali se svými vrstevníky z Metry Blansko. 

Jednou jsme nechtíc utopili rudl alkoholu, říká kapitán brněnské lodi Stuttgart

Brno /ROZHOVOR/ - Devětadvacet let. Tak dlouho už se po Brněnské přehradě plaví kapitán Josef Chládek, který velí lodi Stuttgart brněnského dopravního podniku. Ve firmě drží několik prvenství. Jako první kapitán jezdil na lodi s rodinou. Jeho syn mu na lodi dělal lodníka a dcera průvodčí. Ještě nikdo takový v podniku přitom nebyl. V současnosti je už ale ze syna kapitán další z brněnských lodí. S vodou je Chládek starší spojený už od mládí, dříve se plavíval na kanoích, kajaku či plachetnicích. „V dopravním podniku jsem začínal na lodi Veveří. Té ale končila v roce 2011 životnost, pak jsem přešel právě na Stuttgart,“ říká o své historii na lodích.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Mrtvice patří mezi významné zabijáky v kraji. Může za ni i znečištěný vzduch

Jižní Morava - Vzniká náhle, z plného zdraví. Projevuje se například potížemi s mluvením, problémy se zrakem či bolestí hlavy. Cévní mozková příhoda patří mezi významné zabijáky na jižní Moravě. Tuto nemoc si dnes proto lidé připomínají u příležitosti Světového dne mozku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení