Spor o placení za pohled do propasti Macochy nabírá na obrátkách. V úterý o problému diskutoval podnikatel, který peníze vybírá, s šéfem správy Chráněné krajinné oblasti. Poprvé. Návštěvníci, kteří odmítnou za pohled z Horního můstku zaplatit, totiž hledají k propasti jiné cesty a škodí tak přírodě. Podnikatel navíc nyní tvrdí, že vybírá peníze na pozemku Macochy. To může být v dlouholetém sporu zlomové. Pokud takto jedná v národní přírodní rezervaci, potřebuje totiž povolení od ochránců přírody.

Na výběrčího narazil letos u Horního můstku i cestovatel Robert Šamonil. Dvacet korun za výhled platit odmítá. „Kdysi dávno se za pohled do propasti také vybíralo. Výletníci ale dostali pohlednici na památku. To, co se děje teď, se mi nelíbí. Spoustu lidí poplatek odradí,“ uvedl Šamonil s tím, že mnohé neobměkčí ani cedule s nápisem, že výtěžek putuje na dobročinné účely. „Spojovat charitu s přírodou se nehodí, lidé si myslí, že je to jen habaďúra a naštvou se,“ dodal muž.

To, že se spousta lidí po výšlapu na Horní můstek zklame či rozezlí, tvrdí také Leoš Štefka ze správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. „Když jsou lidé nespokojení v místě, kam dorazí, neváží si ho. Pak se tam objevuje víc odpadků a podobně. Lidé, kteří odmítají platit za pohled do propasti peníze, navíc hledají cestičky k výhledu jinde. Sešlapují tak větve a mohou poškodit přírodu kolem,“ míní Štefka. Ten se předevčírem poprvé sešel s podnikatelem Jiřím Tichopádem. Právě ten ochranáře přírody do sporu zapojil. „Podle katastru nemovitostí pan Tichopád vybírá peníze na cestě, což mu v minulosti už zakázal odbor dopravy krajského úřadu. Teď tedy tvrdí, že po přesném vyměření vybírá na pozemku Macochy. Tím se situace mění. Pokud totiž takto činí v národní přírodní rezervaci, potřebuje k tomu povolení ochránců přírody, v tomto případě Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. A to nemá,“ vysvětlil Štefka s tím, že to může v nekonečném sporu znamenat zlom.

Při tomto prvním jednání tak vysvětlil podnikateli ochranný režim rezervace a požadoval vysvětlení, proč vybírá peníze v takovém místě. „Odpověď máme dostat koncem příštího týdne. Obě strany tak udělali první krok,“ dodal Štefka.

Přístupová cesta k Hornímu můstku i dno propasti patří Vilémovicím. Tichopád si pozemek od obce pronajal a peníze tam zkoušel vybírat už před třemi lety. Pak nastala pauza. Turisté začali znovu platit až letos. Pro dvacet korun sáhnou do kapsy dospělí, deset zaplatí za své dítě. „Nedokáži říct, jak jednání s ochránci přírody dopadnou. Jsem už znechucený tou obrovskou kritikou. Já přitom z vybraných peněz nemám ani korunu. Výtěžek posílám každý měsíc postiženým dětem na nadační fond Gemáček Javorníček a také Horse Emergency, což je záchranka pro koně a hospodářská zvířata. Turisty o tom informují cedule,“ hájí se Tichopád. Ten chtěl vybíráním vstupného před třemi roky upozornit na to, že propast leží na území Vilémovic a vesnička z atrakce nic nemá.

Vilémovičtí podnikateli pronajali své pozemky na padesát let. Od vleklých diskuzí o vstupné nyní dávají ruce pryč. „Spory o Horním můstku nad Macochou se táhnou už dlouhá léta a popravdě jsme z toho už unaveni. Původně jsme nabízeli tyto pozemky jeskyňářům i státu a nikdo o ně neměl zájem. A když jsme je pronajali soukromého podnikateli, narážíme na samé problémy. Navíc není nic neobvyklého ani nového, že turisté u propasti mají platit vstupné. Vybíralo se tam už za první republiky a pak ještě několikrát v pozdějších letech. Ve světě je vstupné na podobné přírodní zajímavosti běžné,“ řekl už dříve starosta Vilémovic František Kala.