VYBERTE SI REGION

Stopli přístavbu školky v Kunštátu. Nestihli přípravy

Kunštát – Na přístavbu mateřské školy v Kunštátu čekají rodiny s malými dětmi dlouho. Kapacita stávající mateřinky dlouhodobě nestačí, děti musela i odmítat. A tak kunštátská radnice podala žádost o dotaci na ministerstvo školství, aby na stavbu, díky které by ve školce přibylo pětadvacet míst, získala příspěvek. Napodruhé uspěla. Měsíce příprav ale byly k ničemu. Stavět se nebude.

19.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: Deník/archiv

Kunštátští zastupitelé totiž tento týden na svém mimořádném zasedání plánované práce zastavili. Báli se, že stavbu město v termínu nestihne a bude muset téměř čtyřmilionovou dotaci vracet. „Překvapilo mě to a nechápu to. Školka má dlouhodobě málo míst. Pokud by bylo časem méně dětí, město mohlo její prostory využít na byty pro sociálně slabší nebo jako klubovnu," řekla učitelka mateřské školy Radka Dostálová.

Proti stavbě byli hlavně opoziční zastupitelé. Předseda kunštátského finančního výboru Petr Sojka se hlasování zdržel. „Stavbu jsem považoval za dobrou věc pro město. Nemohl jsem ji ale podpořit z několika závažných důvodů," sdělil Sojka. Jedním z nich je podle něj ten, že přístavba měla být hotová již letos na konci července. „Stavaři se shodli, že tento termín je z technologických důvodů nereálný. Mimo jiné i proto, že přístavba měla být založena na pilotách," přiblížil Sojka. Příprava stavby se podle něj dostala do výrazného skluzu. „Projekty mohly být hotové dříve. To stejné platí i o výběrovém řízení na zhotovitele. S výběrem stavebního dozoru se ještě ani nezačalo," upozornil Sojka.

Proti zahájení stavby byl také zastupitel Pavel Göpfert. Mimo jiné i proto, že v nejbližších letech by nesloužila jen kunštátským dětem. „Plyne to z nejnovějšího demografického průzkumu. Mateřinku by tak využívaly hlavně děti z okolních obcí," upozornil Göpfert.

Z podobných důvodů přístavbu nepodpořil ani zastupitel Marek Lepka. Navíc podle něj není jasné, jestli město potřebuje kapacitu mateřské školy zvyšovat. „Žádný velký převis žádostí nás totiž v Kunštátu v nejbližších letech nečeká. Pokud vím, budou od září – až na dva případy – přijaty všechny děti od tří let. Kdyby díky přístavbě přibylo pětadvacet míst, školka by začala přijímat i dvouleté děti, což nepovažuji za rozumné. A to proto, že menší děti, které ještě nosí plínky a neumí mluvit, potřebují hlavně péči rodičů," přiblížil Lepka.

Že zastupitelé přístavbu nepodpořili, mrzí starostu města Zdeňka Wettera, který měl projekt na starosti. „Neplánované zpoždění s projektem vzniklo následkem komplikací při opakování výběrových řízení. Někteří zastupitelé byli proto přesvědčeni, že stavbu není možné termínově stihnout. O přístavbu budu usilovat i nadále a hledat vhodné dotační tituly," sdělil Wetter.

Pro přístavbu hlasoval i radní Aleš Havelka. „Je pravda, že se protáhla výběrová řízení na projektovou dokumentaci i zhotovitele. Stavět se mělo začít prvního dubna a hotovo mělo být do konce července. Termín byl sice hodně našponovaný, ale věřím, že kdyby se práce dobře zorganizovaly a pravidelně kontrolovaly, stihnout by se to dalo," uvedl Havelka.

O tom, že město má začít stavět, byl přesvědčený i zastupitel Vojtěch Neudert. „Bylo by tak vše při jednom a dětem bychom nemuseli vozit jídlo do bývalé firemní školky, která je na druhém konci města. Je teď ve hvězdách, kdy a jestli vůbec přístavbu postavíme," řekl Neudert.

Autor: Petra Srstková

19.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zemětřesení umíme spustit, ale nikoliv zastavit

Rozhovor s předním českým seismologem Janem Zedníkem o tom, kde na Zemi hrozí největší katastrofy při otřesech půdy, proč se tragická zemětřesení budou stále opakovat a jak se pozná, když někde na planetě zkoušejí atomový výbuch nebo zkolabuje jaderná ponorka.

V kraji chybí téměř devadesát policistů. Uchazečům se zdá práce málo atraktivní

Jižní Morava - Počet policistů na jižní Moravě může těšit snad jen zloděje a další pachatele. V kraji do plného stavu chybí osmaosmdesát policistů, nejvíc jich dlouhodobě shánějí v Brně a na Brněnsku.

Žně na Blanensku končí. Kvalitu obilí zhoršil déšť, někde mají i rekordní úrodu

Blanensko – Žně finišují. Největší výnosy mají zemědělci na Blanensku z ozimé pšenice a řepky. Některé obiloviny však mají horší kvalitu, což se projeví i ve výkupních cenách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies