Přestože politici léta mluví o úlevě s papírování na úřadech, zejména neuvolnění starostové menších obcí na Blanensku nevěřícně kroutí hlavami, co vše se v posledních letech na obecní úřady valí. Neustále narůstá množství výkazů, hlášení a řada dalších povinností vyplývajích ze zákona.

Hlášení o odpadech. Účetnictví, k němuž v posledním roce v mnoha obcích přibylo plátcovství DPH. Veřejné opravy, s nimi související vyřízení dotací od podání žádosti až po vyúčtování. K tomu přestupkové komise, sociálně právní ochrana dětí nebo třeba právě povinnost veřejného opatrovnictví pro nesvéprávné osoby. Výčet by mohl ještě dlouho pokračovat. A s každou oblastí je spojena řada dokumentů. „Jsem rád, že jsem starostou ve městě, kde máme stavební nebo hospodářsko-správní odbor. Nedokážu si představit, že bych byl neuvolněným starostou na malé obci, který vše vyřizuje po práci s účetní na zkrácený úvazek," řekl olešnický starosta Zdeněk Peša.

Administrativní povinnosti vůči státní správě totiž nejsou jiné pro malé a velké obce. „Díky tomu, že mám svou firmu, jsem schopen podnikání i obecní záležitosti sladit," sdělil neuvolněný starosta Újezdu u Boskovic Miroslav Odehnal.

Kontrolní dny

Dodal, že když se například obci podaří získat dotace, vyžaduje to hodiny a hodiny času. „Třeba dorazit na kontrolní dny. K většině administrativy sice připraví podklady účetní, ale musím rozumět tomu, co podepisuji, zajistit si dost informací, ať jsem uvolněný, nebo neuvolněný starosta," upřesnil Odehnal.

Stále je podle něj potřeba hlídat termíny a kontrolovat, co je nutné hned řešit. „Když mluvím s lidmi, kteří byli na úřadě dříve, administrativa byla asi třetinová. Ubylo sice papírové pošty, vše se ale stejně odesílá datovými schránkami," dodal újezdský starosta.

Elektronická pošta urychlila jednání, ale oslovení starostové seshodli, že ke snížení agendy určitě nepřispěla. S jejím rozšířením množství úředních podání neúměrně narostlo. Řada e-mailů přichází zbytečně. „Když jsem se vrátil po týdnu z dovolené, v mailové schránce jsem měl sedm set dvacet zpráv, půl dne jsem to pouze přebíral," doplnil Zdeněk Peša.

Elektronická podoba navíc mnohé úkony zdvojuje. Drobným příkladem je zveřejňování informací na úřední desce – na té reálné i virtuální. „Účetní agenda a výkaznictví narostly do obludných rozměrů. Starosta už není člověk co pečuje o obec, ale byrokrat. A nástěnkář úředních desek," zhodnotil stav Zdeněk Čížek.

Přitom lidé, které Blanenský deník oslovil, jsou s prací úředníků spokojení. „Právě jdu z úřadu, potřebovala jsem jen potvrzení. Téměř vůbec jsem nečekala, možná dvě minutky, a měla jsem vše vyřízené," popsala Kamila Kocmanová z Blanska.

Stejné zkušenosti má i Jaroslav Kováč z Dolní Lhoty. „Kdykoliv jsem přišel na blanenský úřad, se vším, co jsem potřeboval, mi tam ochotně pomohli. Neuvědomuji si, že bych se někdy setkal s problémy nebo průtahy," uvedl muž.

Záplava zákonů

Starostou Olešnice je Zdeněk Peša už přes dvacet let. „Mohu díky tomu srovnávat. Zákon o obcích měl tenkrát devět stran. Dnes je to přes sto," zavzpomínal.

Příčiny dnešního stavu vidí v několika věcech. „Ve společnosti převládá pocit, že všichni jsou zloději a snaží se společnost okrádat. A je tedy potřeba vše ošetřit zákonem, vyhláškou, nařízením. Ročně se u nás vznikne kolem dvou set zákonů. Jasno v nich ve výsledku nemají ani právníci. Jak se pak v nich mají vyznat obce?" diví se Peša.

Připomněl, že dokud fungovaly okresní úřady, bývala pravidelná setkání a školení starostů. A ti na nich získali informace i srovnání se zkušenostmi okolních obcí. Právě s přechodem na krajskou správu spojuje olešnický starosta i nárůst úředníků. „ A zvýšení agendy souvisí i s nárůstem vzdělání. Kolik lidí získalo maturitní nebo vysokoškolské vzdělání dříve a kolik dnes? I s tím tu narostly všechny možné a nemožné úřady. Každý má svou agendu, kterou vyžaduje dodržovat," dodal Peša.