Jedno mládě se vyklubalo v hnízdišti na Býčí skále. A už brzy opustí hnízdo. „Mládě na Býčí skále je už opeřené a schopné letu. Je to v podstatě hotový pták. To samé platí i pro mláďata vylíhnutá v jiné části krasu. Přesné místo ale nemohu zveřejnit,“ zůstával opatrný ornitolog René Bedan.

Druhý pár dravců se v Moravském krasu usadil už minulý rok. „Bylo to první hnízdění sokola na jižní Moravě po téměř půl století. Ani tento rok není doložené žádné jiné úspěšné hnízdění kromě krasu,“ zdůraznil ornitolog.

Po téměř půl století se v Moravském krasu usídlil pár sokolů stěhovavých. Vyvedli tři mláďata (dvě z nich jsou na snímku). V jejich návrat už ochranáři ani ornitologové příliš nevěřili. Druh byl dokonce prohlášen na našem území za vyhynulý.
Sokol stěhovavý po půl století zahnízdil v Moravském krasu

V hnízdě druhého páru se letos vylíhla čtyři mláďata. „Tento počet je u sokolů maximum. Velmi mě to těší,“ neskrýval Bedan.

Okolí Býčí skály bylo více než dva měsíce uzavřené. „Bylo nutné přísné omezení pohybu turistů. Zejména na horní hraně Býčí skály,“ potvrdil zákaz vstupu vedoucí ochranářů v Moravském krasu Leoš Štefka.

Omezení trvalo už od dubna. „Sokolové jsou citliví na rušení. Mají výborný zrak a snadno se vyplaší. Samice pak odletí a může se stát, že se vrátí až za delší dobu nebo vůbec. Mláďata ve vejcích pak mohou prochladnout. Hnízdění začíná už v dubnu a ten letošní byl velmi chladný. To byl důvod striktního omezení pohybu v blízkosti Býčí skály,“ vysvětlil zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.

Ilustrační foto.
Vesnice roku má dva silvestry. Z chyby v kalendáři se v Křtinách stala tradice

K Býčí skále lidé kvůli hnízdícím sokolům nemohli ani o květnových víkendech. „Náš výzkum ale omezení nezasáhlo. Plánované akce pro veřejnost jsme posunuli do druhé poloviny června,“ řekl předseda tamního spolku jeskyňářů Jiří Svozil.

Sokol se na Býčí skálu vrátil přesně po šedesáti letech. „V roce 1957 tam hnízdili naposled,“ potvrdil informaci Bedan. V šedesátých letech došlo ke kolapsu sokolí populace v celé Evropě vlivem používání DDT a chemizace v zemědělství.

Na zvýšení stavů sokola stěhovavého se v České republice začalo pracovat v devadesátých letech. Jen v Moravském krasu bylo v té době vypuštěných třicet sokolů. K hnízdění to ale nevedlo. Až v roce 2016 se tam usadil první pár. Kromě těchto dravců se do Moravského krasu v posledních letech vrátil i rys ostrovid.

Rys ostrovid.
V Moravském krasu se usídlil vzácný rys ostrovid. Po víc než dvaceti letech

ADAM KUBÍK