Hazard. Rozpadající se výšková budova ve středu Blanska. Chátrající sportoviště. Chybějící centrum města. Nezaměstnanost. Jak by řešili tyto nejpalčivější problémy města, navrhnou v příštích týdnech lídři politických stran kandidující v říjnových komunálních volbách v Blansku. Zeptáme se jich například na to, co by udělali, aby se z Blanska nestávalo město hazardu. Heren tu totiž za poslední léta přibylo a otevírají se stále nové.

„Bohužel v Blansku je už tolik heren, že o jejich množství pomalu ztrácíme přehled. Rádi bychom tento problém nějak řešili, ale současná legislativa nám to neumožňuje. Povolit otevřít podnik s hracími automaty nebo hernu musíme každému, kdo splní podmínky dané zákonem,“ posteskla si blanenská starostka Jaroslava Králová.

Klasické výherní automaty v hernách a hospodách však stále víc nahrazují zákeřnější videoterminály. Přestavují novou generaci hazardních her. Hráče lákají množstvím her od rulety a pokeru až po střelbu penalt nebo koňské dostihy. Sázky na nich jsou podstatně vyšší, místo stokorun gambleři prohrávají tisícovky.

Další věc, kterou se Blanenští chlubit nemůžou, je chátrající výšková budova v centru města. Ta je už léta ve špatném stavu. Její demolice by ale Blanenské vyšla na značnou sumu peněz. Proto se ji rozhodli nabídnout k prodeji. U zastupitelů tehdy vyhrála se svým projektem společnost Liška Group, která výškový dům koupila od města Blanska v roce 2008. Do konce roku 2010 jej měla opravit, vyvýšit o dvě patra a zřídit v něm obchody i byty. Jenže plány společnosti váznou. Její majitel Josef Liška totiž stále nevlastní poslední z pozemků, který je pro jejich uskutečnění nezbytný a na kterém by chtěl postavit čtyřpodlažní parkovací dům. Pozemek patří okresnímu soudu a jeho převod se táhne téměř dva roky. „Převod posledního pozemku k výškovému domu řešíme s vedením Blanska i s ministerstvem spravedlnosti, které daný pozemek spravuje, už dva roky. A stále se v tom nic nepohnulo,“ uvedl Liška.

Před obchodními domy, v parcích, na rampě v blízkosti železniční trati. Bezdomovců v Blansku přibývá. Dá se proti tomu něco dělat nebo se s nimi musí Blanenští smířit? „Přesnou statistiku nevedeme, ale bezdomovců je tu skutečně hodně, odhadujeme, že až několik desítek. Jenže proti nim toho moc nezmůžeme. I když jim dáme pokutu za popíjení alkoholu, které je v Blansku na veřejných prostranstvích zakázané, tak ji stejně nezaplatí,“ uvedl šéf blanenských strážníků Martin Lepka.

Parkoviště na Náměstí republiky, vyprázdněné Wanklovo náměstí či beztvaré Náměstí Svobody. Které z nich vlastně tvoří střed města? Dá se něco dělat s nevábnými budovami na náměstích a konečně v Blansku vytvořit malebné centrum města jako vhodný prostor pro setkávání lidí? Odpověď na to dají v předvolebních týdnech lídři kanditátních listin ucházející se o posty blanenských zastupitelů.

TJ ČKD Blansko, FK APOS Blansko a TJ AKS. Velké sportovní jednoty a oddíly v Blansku se potýkají s nedostatkem prostředků na provoz svých hal, kurtů či hřišť. Krachující sportoviště chtějí blanenští zastupitelé převést pod město už léta. „Už před časem vypracovala skupina pod mým vedením analýzu o převodu blanenských sportovišť pod majetek města. V současnosti pod něj totiž spadají jen částečně a tak je nemůžeme z městských peněz začít spravovat. Jejich převod se však doposud uskutečnit nepodařil,“ uvedl místostarosta Blanska Lubomír Toufar.

Provozovatelé sportovních hal v současnosti nemají peníze ani na zaplacení energií. Právě to by měl převod sportovišť pod město podle Toufara vyřešit. „V analýze jsme vypočítali, že provoz všech sportovišť by nás stál něco přes dva milióny ročně. A kdyby patřily městu, tak bychom mohli bychom dávat prostředky také do jejich rozvoje,“ nastínil místostarosta.

Lidí bez práce je v Blansku kolem deseti procent. A míra nezaměstnanosti ve městě, která už teď patří k nejvyšším v republice, stále stoupá. Jak podle kandidátů na zastupitele města Blanska naplnit poloprázdnou průmyslovou zónu podnikateli a pomoci tak snížit množství nezaměstnaných?