VYBERTE SI REGION

Sdružení chce oživit keltský skanzen. Na opravy Isarna ale chybí peníze

Letovice /VIDEO/ – Řemeslné dílny, stáje, ohrady a chýše. Zhruba dvacet staveb. Výlet do světa Keltů. Magnet pro turisty. To je vize sdružení Keltoi, které se snaží o znovuoživení keltského skanzenu Isarno v Letovicích. Ten byl několik let mimo provoz a zchátral. V režii nadšenců keltské historie ze sdružení Keltoi funguje od loňska.

9.7.2014 0
SDÍLEJ:

Sdružení Keltoi shání peníze i dobrovolníky na obnovu skanzenu Isarno v Letovicích. Od vedení města má šanci na nižší nájem pozemků.Foto: DENÍK/Jan Charvát

Obnova archeoparku Isarno jde však zatím velmi ztuha. Sdružení totiž chybí peníze na opravy. Potýká se také s nedostatkem dobrovolníků. „Celá rekonstrukce skanzenu by podle našeho projektu stála mezi dvěma a třemi miliony korun. O těch si teď můžeme nechat jen zdát. Nějaké sponzory sice máme, ale zatím se jedná spíš o tisícovky než o vyšší částky. Dotace se na podobné projekty budou vypisovat zřejmě až příští rok. Práce v areálu tak postupují pomalu. Nejsou peníze, chybí lidi, ale nebalíme to," uvedl vedoucí sdružení Václav Horák s tím, že na léto připravilo sdružení řadu benefičních akcí. Ty mají podpořit opravu areálu.

Isarno 2014
11. 7. Život Keltů
19. 7. Folková sobota
26. 7. Víkend řemesel
3. 8. Lughnasad, svátek hojnosti
9. 8. Silácké hry
16. 8. Řemesla, život Keltů
23. 8. Kruh zrady, malá bitva
6. 9. Dětský den v Isarnu

První z nich je už tento pátek. Návštěvníkům skanzenu přiblíží členové Keltoi při interaktivní prohlídce areálu život Keltů. Příchozí je uvidí také při opravě keltských stavení. „Devatenáctého července bude v Isarnu folková sobota. O týden později víkend řemesel. Třetího srpna připravíme svátek hojnosti Lughnasad. Devátého srpna pak silácké hry včetně jarmarku," vyjmenoval některé z akcí Horák.

Sdružení mělo loni problémy zaplatit roční nájem za skanzen, který leží na pozemcích města. Ten byl ve výši deset tisíc korun. Nyní má šanci od města získat smlouvu na desetiletý pronájem pozemků a nižší cenu. Symbolickou tisícovku za rok.

Musí se však pokusit chod areálu nastartovat. „Uvidíme, jaký ohlas budou mít letní akce v Isarnu. Kolik tam dorazí lidí a jak se podaří pohnout s rekonstrukcí areálu. Pokud to všechno bude mít hlavu a patu, můžeme na podzim připravit novou nájemní smlouvu. Fungující keltský skanzen nám totiž pořád vychází jako nejlepší využití těchto pozemků," řekl letovický starosta Vladimír Stejskal.

Podle Václava Horáka je nájemní smlouva na delší dobu a nižší nájemné pro nadšence keltské historie jedním z klíčových bodů. „Bez nájemní smlouvy na více let bychom dotaci na opravu skanzenu asi těžko dostali," dodal muž.

Členové sdružení zatím ze skanzenu odvezli odpadky, odstranili některé zchátralé dřevěné stavby včetně vstupní brány a posekali trávu. Některé stavby začali členové sdružení a další dobrovolníci opravovat. „Pustili jsme se do opravy keltské kovárny a také takzvané polozemnice. Všechno je to ale běh na dlouhou trať," poznamenal Horák.

Do skanzenu si nedávno udělala výlet výprava školáků z blučinské základní školy. Odjížděla však dost rozčarovaná. „Já v Isarnu byla naposledy před osmi lety. A bylo to super. Netušila jsem, že skanzen tak zchátral. Je to škoda. Byl to pro mě docela šok. Prázdný palouk a pár ruin. Nový provozovatel skanzenu je sice do jeho opravy velmi zapálený, ale nevím, jestli si neukousl příliš velké sousto," řekla jedna z blučinských učitelek Marie Fidrmucová.

Lákadlo pro turisty

Toho, že areál několik let chátral, lituje také Milan Novák z Letovic. „Isarno fungovalo dobře. Před několika lety se to nějak zvrtlo. Předchozí majitel se dostal do problémů. Nevím, co tam přesně bylo. Každopádně je to velká škoda. Letovice mají sice přehradu a zámek, ale keltský skanzen je pro turisty velké lákadlo. Navíc je na trase k přehradě," dodal muž.

Sdružení Keltoi se od roku 1994 zabývá propagací života předků, zejména Keltů. Vydává historický magazín v elektronické podobě, organizuje ukázky řemesel a kromě letovického skanzenu provozuje také Archeopark Prášily.

Autor: Jan Charvát

9.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Graffiti ve městě? Můžou zkrášlovat i lákat. V Komíně připomínají známé umělce

Brno - S nelegálním graffiti vede Brno nekonečný boj. Poslední dobou se však ukazuje, že schopnosti sprejerů lze využít i pozitivně. V minulých týdnech hlasovali obyvatelé Židenic o výtvarném řešení zdi u supermarketu na Staré osadě. Vybírali z pěti motivů. Vítězný návrh autora Jana Grumla se na zdi objeví do měsíce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies