Mlýn knížete Salma. Tento téměř neviditelný nápis na opadávající omítce starého mlýna v Blansku vystřídaly sprejové čmáranice. Některá okna jsou rozbitá, kolem se povaluje odpad. Stavba je stará nejméně dvě stě let. Opravy jsou v nedohlednu.

Mlýn a vodní elektrárna v jednom. Takový poklad skrývá Sportovní ostrov v Blansku. „V dobách, kdy nebyl elektrický proud, byli lidé v Blansku i Rájci – Jestřebí rádi, že jsme takové vodní elektrárny měli,“ řekla hraběnka Marie Salmová, jejíž předek mlýn založil. „Město Blansko má tuto starou průmyslovou budovu v majetku a jeho povinností je ji udržovat. Je sice v restitučním nároku, ale Blansko z ní těží elektřinu,“ dodala Salmová.

Podle místostarosty Blanska Jindřicha Krále radní zajišťují nejnutnější údržbu budovy. Její rekonstrukci neplánují. „Mlýn je zatížený restitučním nárokem rodiny Salmů. Pokud se nestane plnohodnotným majetkem města Blanska, nebudeme vyvíjet jakoukoliv aktivitu v souvislosti s rekonstrukcí,“ uvedl Král. Podle něj by si opravy budovy vyžádaly desítky milionů korun.

Pokud by se v budoucnu mlýn stal skutečně majetkem města, radní by jej nabídli podnikatelům s patřičnými vizemi. „Asi před pěti lety jsme tam dělali prohlídku z hlediska statiky a nosnosti podlah a stropů. Stav mlýna není kritický,“ dodal Král s tím, že budovu tvoří pouze obvodové zdi, střecha a podlahy. Pokud se dovnitř nedostane vlhkost, nemůže podle něj dojít k devastaci. O funkční vodní elektrárnu pečují Služby Blansko.

Bývalý pracovník Technického muzea Jiří Jaroš píše o mlýně ve své knize: „Mlýn a vodní elektrárna Hugona Salma–Reifferscheidta zásobovala jeho velkostatek i přilehlé obce již v roce 1905. Provoz mlýna i elektrárny přerušilo znárodnění po druhé světové válce.“

V sedmdesátých letech se dalo do pohybu soustrojí s Francisovou turbínou. Podle ředitelky Muzea Blansko Evy Nečasové možná kořeny mlýna sahají až do šestnáctého století. „Tehdy bylo v Blansku šest mlýnů. Z toho jeden panský. Není to jisté, ale je možné, že na jeho místě pak vznikl stávající mlýn,“ domnívá se Nečasová.

Kolem mlýna chodívá na procházky Jaroslav Ševčík z Blanska. „Je škoda, že tak mlýn dopadl. Aby nevyhořel nebo se časem nezřítil. Díky turbíně má budova aspoň nějaký užitek,“ míní.