„Jak se štěňata rodila, jen jsme je s kamarádkou omotávaly barevnými bavlnkami. Ale ty nestačily,“ vypráví s úsměvem blondýnka. Barvičky totiž došly, zatímco čerstvých novorozeňátek přibývalo. Obě porodní báby musely tedy bavlnky míchat. Místo jmen na malá stvoření pokřikovaly: „Zelená, žlutá, červená!“


Gordon setr Adéla nebo–li lovecká potvora, jak ji Horáková nazvala, za svého těhotenství nabrala dvacet kilogramů navíc. „Sama Adéla byla z dvanácti štěňat, že ale pak porodí patnáct, to by mě nenapadlo,“ vzpomene si studentka gymnázia. Bohužel mezi dovádivými klubíčky ležela i dvě mrtvá štěňata. Další mělo na mále. „Ta fenka se narodila zadečkem napřed, takže se nadýchala plodové vody,“ popisuje Horáková. Zatímco kamarádka předčítala rady z knihy, vytíraly ohroženému zvířátku vodu z tlamičky i z čumáku. „Pak jsem si ji dala do dlaně, přidržela druhou rukou a vší silou s ní zatřásla,“ vede dál napínavým příběhem sympatická slečna, která v tu osudovou chvíli cítila velký strach. A štěněti zachránila život.


Po dvaadvaceti hodinách byla čerstvá maminka Adéla tak vyčerpaná, že jen ležela a oddechovala. Děvčata tedy posledního jejího potomka vytáhla na svět sama. Vážil pouhých dvě stě gramů.
Psi pak žili v obrovské bedně. Jak rostli, pokoušeli se bednu přelézt. „Udělali jsme jim i dva výběhy na zahradě. Protože, když jsme je původně vypustili na volno, rozlezli se všude po prostoru a my je nemohli najít,“ zavzpomíná Horáková. Jedno ze štěňat se schovalo pod dřevo a tam usnulo. Mléko jejich matky nestačilo. Bylo potřeba je tedy dokrmit mlékem.


Když po dvou měsících neuvěřitelné práce, kdy sehráli roli i kamarádi a maminka s babičkou, štěňata putovala k novým majitelům, mladinké psí chůvě se ulevilo. „Mrzelo mě to, ale ubylo mi práce. Pejsci také potřebovali lidský kotakt. Ale nás bylo málo na třináct štěňat,“ svěřuje se dívka. Kdyby si mohla vybrat, že perné okamžiky s uchem přilepeným na mobilní telefon, ze kterého se ozývá hlas veterináře, prožije znovu, neváhala by. „Je to pak krásné vidět, jak ti pejsci rostou,“ je spokojená Horáková. Prvorozenou Barču si Horáková nechala. Další štěňata dělají radost lidem po celé republice. Jen v Rájci–Jestřebí jich žije šest.