Vystupuji v brzkém sobotním odpoledni z auta a hned mě šimrá v nose libá vůně smažené cibule, která se nese snad celou Doubravicí. Návštěvníků osmého ročníku Doubravického guláše na sokolském hřišti ještě moc není, guláše jsou teprve ve fázi příprav. Kolem kotlů je čilý cvrkot, tu se krájí, tam míchá, někde soutěžící přikládají pod kotle. Který ze sedmnácti gulášů bude dnes nejlepší?Zatím většina přítomných jen tak bloumá okolo soutěžních týmů a nakukuje šéfkuchařům přes rameno. Recepty si ale soutěžící střeží. „Co jsme do guláše dali, prozradíme jen za kuličku," odpovídá jedna ze soutěžících, když z ní moderátor dnešní akce mámí recept. „Aha, kuličky, ty jsem dostala hned při vstupu," napadá mě. Každý z návštěvníků akce dá kuličku těm gulášům, které mu budou nejvíce chutnat.

U tanečního parketu se začínají shromažďovat diváci, v doprovodném programu je na řadě tanec se psy. Fenka border kolie je trošku nervózní, nakonec ale sklízí se svou paničkou velký úspěch. To už se do areálu hrne stále více návštěvníků. A s nimi bohužel i první kapky deště. Po chvíli se pod pódiem zase začíná něco dít. Areálem zní orientální tóny a před publikum nastupují břišní tanečnice. Spoře oděné dívky rozvlnily svá těla a na obecenstvo se mile usmívají přesto, že na ně prší. Publikum je za to odměňuje velkým potleskem.

První soutěžní týmy už pomalu finišují. Rázem se před jejich stánky začínají tvořit fronty, dlouhé přes půlku areálu. Po meruňkovém guláši se jen zaprášilo a na mnoho opozdilců se už nedostalo. „Já jsem říkala, ať si to hlídáte a přijdete včas, i loni to tak bylo," krčí rameny kuchařka z „meruňkového" týmu. Jdu si tedy stoupnout do fronty u vedlejšího stánku, tam snad něco dostanu. Gulášek je ještě horký, ale v tomto deštivém počasí to vůbec nevadí. Misku jsem zhltla snad za minutu a už mířím do druhé fronty. Čtyřčlenný tým ochotnického divadla Svitávka si připravil Studentský guláš. „Náš tým je tady letos počtvrté. Loni jsme nevyhráli, měli jsme ale jiný recept," říká členka týmu Jitka Matušková.

Pod deštníky

Počasí se stále nechce umoudřit, a tak se areál zaplňuje pestrobarevnými deštníky. „Déšť mě neodradil, přijela jsem se sem odreagovat a setkat se s přáteli. Minulý rok jsem se zúčastnila jako soutěžící, takže letos si to tady jenom užívám. Je to tady fajn, moc se mi líbil třeba tanec se psy," říká Pavla Odstrčilová, která přijela ze Svitav.

V kotlích už skoro nic nezbývá, a tak se může začít hodnotit. V areálu už ale moc návštěvníků nezbývá. Déšť většinu z nich přece jen zahnal na ústup. „Je tady tak o polovinu méně lidí než minulý rok, nebude to více než sedm set. Letos nám nepřeje počasí," stěžuje si hlavní pořadatel akce Jaroslav Veselý.

Déšť nakonec přemáhá i mě, mám promočenou bundu i boty, tak házím dřevěné kuličky do pytlíku týmu se Studentským gulášem a s plným žaludkem odjíždím.

EVA ONDRÁČKOVÁ