VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příchod jara by neměl zmást

Blanensko - Na větvích stromů raší první pupeny, do polí se vydaly secí stroje a zemědělci se vrací do práce po krátké zimní dovolené.

5.3.2008
SDÍLEJ:

Jaro už je ve vzduchu ...Zahrádky ožívají.Foto: Jaroslav Šindelář

„Zemědělci možná už mají zaseto, ale mě, ani ostatní pěstitele zeleniny by teplá zima neměla zmást,“ varuje soukromý pěstitel z Dolní Lhoty u Blanska Karel Plch. „Nemůžeme si dovolit začít se setbou dřív a riskovat, že nám kvůli jarním mrazíkům vyklíčená produkce zmrzne,“ vysvětluje.

Podle Plcha byly až na výjimky všechny měsíce od září v roce 2006 nejen teplotně nad normálem, ale navíc srážkově pod normálem. „Hlavním problémem je málo sněhu, deště a tím pádem nedostatek vláhy, která je pro rostliny důležitá,“ objasňuje pěstitel největší nebezpečí pro letošní úrodu.

Díky neobvykle krátké a teplé zimě navíc přezimuje mnohem více škůdců. „Letos bude problém zejména se mšicemi a hraboši, kteří jistě zimu přežili. Brzy na jaře k nim ještě přibudou nové generace. Plodiny tak budou moci napadnout mnohem dříve a v mnohem větším rozsahu,“ obává se soukromník.

Většina zeleniny, co se u nás pěstuje, snese i teplotu kolem nuly. Sázet ji teď ale nemá smysl. „Například okurku by zničily jarní mrazíky, období pro rajčata a papriky ve fóliovníku přijde až koncem dubna, venku dokonce ještě později. Nejdříve tedy budeme sázet salát, ale i na ten je ještě čas,“ vysvětluje Plch.

V opačném případě hrozí, že ranní dubnové a květnové teploty kolem nuly zničí velkou část plodin. To je také případ loňské úrody. „Nejhůře dopadly jahody. Teplou zimu přežily, díky časnému jaru brzo vykvetly a nakonec je zničily přízemní mrazíky,“ vzpomíná pěstitel na sezónu, kdy byly výnosy jahod méně než poloviční oproti předchozím rokům.

Vedle jahod, jejichž produkcí je Karel Plch známý po celém Blanensku, dodává do okolních obchodů, školních jídelen a restaurací i brukvovitou zeleninu, hlávkový salát nebo brambory. Poslední tři roky však ve své práci objevil novou vášeň.

„Už tři sezóny pěstuji vodní melouny. Sazenice si vozím z Maďarska, ale dají se určitě sehnat i v Brně. Zjistil jsem, že zdejší podmínky, jsou pro ně naprosto ideální. Například loni se mi podařilo vypěstovat jeden patnáctikilový kousek,“ uzavírá.

Autor: Anna Pořízková

5.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tři lidé se zranili při srážce dodávky a osobního auta na silnici z Ostrova u Macochy do Sloupu. Nehoda se stala kolem poledne na křižovatce s odbočkou na Holštejn.
AKTUALIZOVÁNO
5

Při srážce auta a dodávky u Ostrova se zranili tři lidé. Na místo letěl vrtulník

Z parkoviště nad blanenskou nemocnicí zmizí závory.
10

Z parkoviště nad blanenskou nemocnicí zmizí závory. Chtějí přilákat víc řidičů

V Blansku se odhalil nový favorit fotbalové divize. Stará Říše tam vyhrála 3:0

Blansko – Překvapení úvodních kol jihomoravské fotbalové divize D se jmenuje Stará Říše. Její rozlet nezastavil ani loňský účastník Moravskoslezské ligy.

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení