VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Postižené děti nemají po škole kam jít

Blanensko - Do speciální školy mohou postižení žáci chodit deset let. Pokud nezvládnou učiliště, zůstávají doma. Stacionáře na Blanensku jsou plné.

23.5.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Ota Bartovský

Sedmnáctiletý Ondřej ze Křtin dochází do blanenské základní školy speciální. Má tam své přátele. O své oblíbené místo však přijde. „Ve škole může zůstat už jen rok. Vůbec si nedovedu představit, až mu řeknu, že tam přestane chodit. Chce být totiž mezi dětmi,“ je smutná jeho maminka, která nezveřejnila své jméno.

Ta spolu s ostatními rodiči objížděla nejrůznější stacionáře. Marně. „Všude je plno. Pak jsme objevili Pěknou modrou v Doubravici. Tam však nebudou moct synovi poskytnout celodenní péči,“ pokračovala žena s tím, že Ondřej prodělal mozkovou obrnu a jeho vývoj se zastavil. Nyní hrozí, že zůstane s maminkou doma.

Nejsou jediní. Jakmile postižení školáci ukončí docházku, věština rodičů s nimi zůstává doma. Tvrdí to ředitelka Základní školy speciální v Blansku. „Děti k nám mohou chodit deset let. Pokud pak nemohou navštěvovat praktické školy nebo odborná učiliště, shání stacionář. Tam však klienti zůstávají mnoho let. Šance, že bude ve stacionáři volné místo, je minimální,“ míní ředitelka Ludmila Konopková.

Blanenskou školu opouštějí děti s větším nebo kombinovaným postižením. „Jsou na vozíčku nebo potřebují k pohybu pomoc. Jiní mají kromě tělesného postižení také mentální defekt,“ přiblížila Konopková. Tyto děti se mohou po ukončení základky vyučit. Podle ředitelky je jediná taková škola v okrese až v Olešnici. „Je to daleko a rodiče by tam své děti museli vozit. Praktické školy a odborná učiliště pro děti ze zvláštní školy jsou ještě v Brně,“ řekla Konopková a dodala, že školáci se mohou zapojit i do běžných učilišť. Jejich rodiče to však neriskují.

Kolem sto čtyřiceti žáků našlo letos útočiště a nové možnosti v olešnické škole. Ta je odborným učilištěm, praktickou školou a internátem v jednom. „Máme hlavně patnácti až osmnáctileté žáky. Lidé však mohou studovat do svých šestadvaceti let,“ nastínil tamní ředitel Pavel Adamec. V Olešnici žáci navštěvují tříleté obory díky kterým získají výuční list. Když nezvolí učiliště, chodí dva roky do praktické školy. Tu však opustí bez výučního listu.

„Mezi žáky je nejoblíbenější kuchařský obor. Letos jsme zaznamenali také zájem o zahrádkářské práce. Tam si mohou žáci udělat řidičák na traktor, my jim na lekce přispíváme penězi,“ sdělil Adamec. Postižení lidé si také vybírají opravářské práce. Účastní se i praxe, kde mohou získat pracovní smlouvu. Do řeznictví nebo mlékárenských prací se nehrnou.

Přesto ne každý má tyto možnosti. A stacionářů na Blanensku v blízké budoucnosti nepřibude. „Je mit o líto, ale nejsou peníze na investice. Finanční trh bude stabilní až za dva roky,“ vysvětlila krajská radní Marie Cacková s tím, že loni vznikla pro postižené lidi na Blanensku doubravická Pěkná modrá. „Řešením by bylo, kdyby stacionáře zavedly nové služby. Lidé by je mohli navštěvovat třeba jen tři hodiny denně,“ navrhla Cacková.

Autor: Karolína Opatřilová

23.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Helena Dvořáková, vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZOVÁNO
8

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Blanensko, Vyškovsko - V mobilu pípne SMS. Zpráva o tom, že lékař dnes neordinuje, přišla přímo od starosty a ušetří tak zbytečnou cestu do ordinace. Tak funguje aplikace Mobilní rozhlas. Podle Barbory Valešové z Mobilního rozhlasu ji v Jihomoravském kraji využívá devětatřicet obcí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Nová sportoviště: u zimního stadionu si mladí užijí i parkour

Blanensko, Vyškovsko /FOTOGALERIE/ – Stavba nového zimního stadionu ve Vyškově, rozsáhlé opravy dvou sportovních hal v Blansku nebo záměr Boskovic odkoupit od státu tenisové kurty v areálu Červené zahrady. To jsou aktuální klíčové investice do sportovišť v regionu.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení