Nejen velké parlamentní strany s milionovými rozpočty vyhlásili boj o Poslaneckou sněmovnu. Do květnových voleb se s optimismem chystají i malé neparlamentní strany. Odložení voleb z loňského října na květen si vesměs pochvalují. Šanci jim dávají také politologové.

„Zatímco od roku 1997 se stále více voličů přiklánělo ke dvěma největším politickým stranám, letos se situace zkomplikovala. Lidé hledají alternativu a podle předvolebních průzkumů může do parlamentu proklouznout hned několik malých stran,“ myslí si brněnský politolog Stanislav Balík.

Největší šanci pro překročení pětiprocentní hranice podle něj mají především Věci veřejné a také Strana práv občanů – Zemanovci. „Tím se ale podle mne rapidně snižují šance ostatních neparlamentních stran. Nabídku nového pohledu na politiku zmíněné strany dávají dostatečnou,“ řekl Balík.

Nejsilnější stranou na pomezí pětiprocentní voličské podpory jsou Zemanovci. Ti přitom v původním říjnovém termínu volen ještě jako strana ani neexistovali.. Na rozdíl od ostatních malých stran, které podle politologů sbírají hlasy spíše pravicových voličů, láká tato strana především příznivce sociální demokracie i komunistů. „Chceme vést skutečnou levicovou politiku. Ne jako sociální demokracie, která směřuje k populismu a slibuje nereálné věci jako třináctý důchod,“ prohlásil předseda jihomoravské krajské organizace strany Marian Keremidský.

Dodal, že jeho strana prosazuje především změnu ústavy tak, aby lidé mohli přímo volit starosty či hejtmany a prezidenta a vybírat si při volbách ne strany, ale osobnosti napříč spektrem „Kromě toho dbáme na zaměstnanost i prostřednictvím státních investic. Na jižní Moravě je potřeba například dobudovat dopravní síť. Můžeme také vytvořit velký zemědělský podnik, který pomůže skomírajícímu zemědělství,“ prohlásil Keremidský.

Předvolební optimismus neskrývá ani první žena kandidátky strany Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu Andrea Hudlíková. „Chceme navázat na úspěch z loňských voleb do Evropského parlamentu, kdy nás volilo sto tisíc lidí. Podle nezávislých průzkumů můžeme získat až devět procent hlasů,“ prohlásila Hudlíková. Dodala že její straně loňská změna termínu voleb prospěla. „Mohli jsme se lépe připravit,“ řekla Hudlíková.

Podobný názor má i jihomoravské šéf a zároveň lídr kandidátky Strany svobodných občanů Pavel Krajsa. „Nám na jihu Moravy změna pomohla. Jsme mladá strana a jsme rádi za to, že jsme dostali čas nabrat více sil, zorganizovat fungování strany i získat nové příznivce a členy,“ uvedl Krajsa. Jeho stranu označují politologové za konzervativní a euroskeptickou, jež se skládá především z příznivců prezidenta Václava Klause. „Chceme především omezit úřednický kolos. Takřka padesát státních institucí je podle nás zbytečných,“ řekl Krajsa.

Už méně nadějí si pro volby dávají Moravané, kteří bojují za moravskou samosprávu. „Neděláme si iluze. Skvělé bude, když získáme procento hlasů,“ uvedl místopředseda strany Zdeněk Zbožínek.

Některé strany, které ještě na podzim svoje kandidátky zaregistrovaly, nakonec do voleb nejdou. Strana důstojného života poslala své členy na kandidátku Suverenity, Dělnická strana se po zákazu činnosti přejmenovala na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa na jižní Moravě do voleb vůbec nejde. „Je to náš záměr. Komentovat důvody ale nebudu,“ řekl dlouholetý předseda strany Miroslav Sládek.

Naopak nově na jižní Moravě kandiduje Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), pravicová Konzervativní strana a Zemanovci.

Podle politologa Stanislava Balíka mají malé strany šanci, když mají silného lídra:

Známé osobnosti dají straně tvář

ROZHOVOR – Malé neparlamentní strany mají letos podle odborníků unikátní šanci dostat se přes pětiprocentní hranici hlasů nutnou pro vstup do poslanecké sněmovny. Podle brněnského politologa Stanislava Balíka jim k tomu ale nepomohou ani tak vysoké rozpočty, jako schopnost umět se prodat. „Musí najít díru na trhu,“ myslí si Balík.

Jakou mají letos malé strany šanci dostat se do parlamentu?
Situace je nyní obzvláště komplikovaná. Oslabil se totiž trend, který posiloval dvě největší strany a ty díky tomu například v posledních volbách získaly dohromady sedmašedesát procent hlasů. Nyní ale podle volebních průzkumů mohou do hry výrazněji promluvit i malé strany.

Liší se podpora malých stran na jižní Moravě oproti jiným krajům?
To si netroufnu říct. Ale regionální odlišnost v tomto směru necítím.

Ani třeba u Moravanů?
Éra Moravanů je pryč. Nedělají svoji práci špatně, ale po jejich volebních tématech teď není poptávka. Mnohé jiné malé strany tam mají podporu vyšší.

Mají větší šanci na úspěch strany složené ze zkušených politiků, kteří přišli z jiných stran, nebo ty s úplně novými tvářemi?
Současná politická scéna ukazuje, že obě cesty vedou k úspěchu. Ukázala to třeba TOP 09, kterou tvoří jak lidé z horních pater politiky, tak starostové. Z úplně nejnižších pater pak šplhají Věci veřejné. Ukazují, že nejde ani tak o počet členů a známé tváře, jako o to, umět se prodat v médiích.

Může k úspěchu pomoci jedna výrazná osobnost?
Bez výrazné tváře uspět skoro nejde. Lídr dává straně tvář. Například Radek John pomohl Věcem veřejným a Miloš Zeman své nové straně.

Jak dlouho vydrží členové dlouhodobě neúspěšných stran ve snaze se prosadit?
To se nedá říct paušálně. Zelení třeba od počátku devadesátých let nebyli v parlamentu a v minulých volbách se dokázali vrátit. Naopak Občanská demokratická aliance či Unie svobody se rozpadly.

Co malé strany nejvíce limituje? Většinou si stěžují na nedostatek peněz.
Peníze nejsou všechno. Například příznivci stran Vladimíra Železného v minulosti vložili do kampaní velké peníze a téměř žádný dobrý výsledek nezaznamenali.

Malé strany: časté přelévání členů

Malé strany bývají často složené z lidí, kteří buď zatím neměli s politikou příliš mnoho společného, nebo naopak mají za sebou členství hned v několika různých stranách. Tito „političtí cestovatelé“ zamotali hlavu například voličům malé neparlamentní Strany důstojného života. Ačkoliv si na jižní Moravě tato strana ještě pro původní říjnový volební termín na krajském úřadě zaregistrovala svoji kandidátní listinu, v květnu lidé hlasovací lístky s jejím názvem budou hledat marně. Její tehdejší členové se totiž objeví na kandidátkách dvou jiných politických stran.

„Naši kandidáti jdou do voleb na kandidátce Suverenity – bloku Jany Bobošíkové. I nadále ale budeme prosazovat náš program tak, jak jsme jej schválili na stranickém sjezdu,“ hlásá strana ve svém prohlášení.

Jenže velkou část členů Strany důstojného života odchod k Bobošíkové nelákal. Několik z nich se proto chce dostat do poslanecké sněmovny z kandidátky Strany práv občanů – Zemanovců. Tento přesun zažil například třetí muž současné jihomoravské kandidátní listiny Zemanovců Vladimír Najda. Ten v roce 2007 vystoupil ze sociální demokracie a o rok později zakotvil ve Straně důstojného života. „Hlavním motivem mé spolupráce se Stranou práv občanů byl fakt, že ji otevřeně podporoval Miloš Zeman,“ vysvětlil svůj další přechod Najda.

Spolu s ním figuruje na kandidátce Zemanovců několik dalších bývalých členů Strany důstojného života či sociální demokracie včetně lídra kandidátky Mariana Keremidského nebo místopředsedy jihomoravské organizace strany Jiřího Sedláka. „Stranou politických cestovatelů ale nejsme. Osmdesát procent členů nikdy v žádné straně nebylo,“ upozornil jihomoravský předseda strany Petr Rožňák.

Velké množství cestovatelů mezi stranami vstřebala i strana Suverenita. Za ni kandidují nejen členové Strany důstojného života, ale i Strany zdravého rozumu či Nezávislí Demokraté. „Blok Jany Bobošíkové oslovil několik vybraných osobností z menších politických stran,“ odmítla úvahy o své straně jako o shromaždišti politických přeběhlíků její jihomoravská jednička Andrea Hudlíková.

Podle brněnského politologa Stanislava Balíka jsou časté přechody mezi členy malých stran obvyklé. „Strany jsou většinou jen pořádně nevyprofilované volební výbory, takže se v nich přelévá stále stejné množství lidí,“ myslí si Balík.