Do Adamova vědomostní soutěž zavítala poprvé. A důvodů k takovému rozhodnutí měli organizátoři několik. „Letos je tomu sto šedesát let, co Adamovští přešli ze selského včelařství na racionální. Jinak řečeno od dutin stromů k úlům z pohyblivých rámků. Naše včelařská organizace navíc existuje přesně sto let. A Adamov slaví padesáté výročí povýšení obce na město," vyjmenovává pádné argumenty hlavní organizátor soutěže Rudolf Rybář.

Adamovská tradice

Je si vědomý, jak velkou tradici tato činnost ve městě má. „Ve druhé polovině devatenáctého století stával mezi školou a farou právě včelín. Tehdy jej naši předchůdci považovali za třetí nejlepší na Moravě," vzpomíná Rybář.

Děti, které obsadily adamovskou školu, to možná netuší. Včelařských znalostí ale mají dost. „Postupně absolvují několik úkolů. Čeká je vědomostní test, praktická zkouška ze znalosti pomůcek nebo práce s mikroskopem. Některé disciplíny jsou opravdu obtížné," konstatuje Lubomír Pavlica z Klobouků u Brna, který dohlíží na jednu ze skupin soutěžících.

Například dvanáctiletá Kristýna Čechová si však přesto věří. „Už mám pár kol za sebou a myslím, že bych mohla uspět. Sice jsem trochu nervózní, ale baví mě to," říká dívka z Boleradic.

Organizátoři se hned ráno museli vypořádat s nepřízní počasí. „Původně měly děti většinu úkolů plnit v přírodě. Ale kvůli dešti to nejde. Mrzí nás to, protože jsme jim chtěli ukázat tu nejhezčí stránku Adamova. Ale o exkurzi do Býčí skály je ochudit naštěstí nemusíme," je rád Rybář.

I Pavlica uzavření dětí do tříd lituje. „Pobytu za lavicí si přes rok užijí dost, ale nedá se nic dělat," krčí rameny.

Navzdory tomu jsou však všichni zúčastnění navýsost spokojení. Adamovský ročník Zlaté včely je totiž podle nich nejúspěšnějším v historii soutěže. „Na jižní Moravě funguje třicet včelařských kroužků. A k nám přijeli zástupci jednadvaceti z nich. Dohromady se jedná skoro o sto třicet soutěžících. To je dvakrát tolik, co před dvěma lety," pochvaluje si Rybář.

Sepětí s přírodou

Poslání soutěže se tak bezezbytku naplnilo. „Nejde pouze o výchovu mladých včelařů. Stejný důraz klademe na sepětí člověka s přírodou. Je dobře, že si začínáme uvědomovat, jaký poklad v ní máme. Včelařství je na vzestupu. I díky podpoře ze strany Jihomoravského kraje," připomíná hlavní organizátor.

Tím však nesnižuje zásluhu dospělých, kteří se o nejmenší včelaře starají. Jedním z nich je Petr Kovář ze Křtin. „Scházíme se skoro každý týden. Nejvíc záleží na tom, kolik mám času. Většinou chodíme do přírody a povídáme si o rostlinách. A u úlů o včelách. Zájem dětí by mohl být větší, ale nestěžuji si," usmívá se muž z Blanenska.