Ve dvě hodiny odpoledne rozezněla jeskyni nejprve dětská mše, kterou doprovodilo vystoupení souboru Šošůvská schola. „Slavnostní poutní mše pak začala o půl šesté večer a zahrála na ni dechová hudba Bivojanka. Lidí tentokrát dorazilo méně než loni, protože byla také hlavní pouť ve Křtinách," dodal Matuška.

Císařská jeskyně získala jméno v roce 1808 poté, co ji navštívili synové rakouského císaře Františka I. V roce 1933 v ní věřící vytvořili Moravské Lurdy, protože podzemí u Ostrova jim připomínalo právě jeskyni ve francouzských Lurdech.

Tam se údajně v roce 1858 zjevila čtrnáctileté dívce Panna Marie. Z jeskyně ve Francii se pak stalo jedno z největších poutních míst v Evropě, kam mířili nemocní toužící po uzdravení.

V Císařské jeskyni nejprve stála dřevěná socha, v roce 1951 ji ale někdo zničil. Komunisté pak mše v podzemí zakázali. Po půl století byla tradice na žádost mnoha věřících obnovena.

Důvodů bylo více. Starší obyvatelé Ostrova věří, že je Panna Marie Lurdská ochraňovala za druhé světové války; obec nebyla vysídlena ani bombardována. Mše v jeskyni mají jedinečnou atmosféru. Nejprve se koná dětská mše, pak obřad pro dospělé. Při něm je v podzemí umístěna asi 1,2 metru vysoká socha Panny Marie. Slavnostní chvíle umocňuje vystoupení dechovky Bivojanky.

Císařská jeskyně není návštěvníkům krasu běžně přístupná. Kromě bohoslužeb se v ní pobytem v podzemí – takzvanou speleoterapií – léčí děti s dýchacími potížemi.